Vánoce jsou označovány za svátky klidu a míru, pro mnoho lidí jsou však spojeny spíše se stresem nebo melancholickými stavy. Psycholožka Programu Health Plus, Mgr. Kateřina Weigertová, prozradila několik užitečných rad, jak omezit předvánoční stres a vyhnout se vánočním splínům.
Proč se někteří lidé během Vánoc potýkají se stresem nebo negativními psychickými stavy?
Lidé mají většinou od Vánoc příliš velká očekávání. V první řadě jde o čas trávený s rodinou a rodinné vztahy často vyplouvají na povrch, někdy ve zbytečně konfliktní podobě. V poslední době jde navíc o velmi konzumní svátek, při němž se projevují značné tlaky – vše stihnout, vše nakoupit, mít všechno skvělé... Což může u některých jedinců vést k reakcím či chování, které by si normálně rozmysleli. Třeba k různým impulzivním a nákladným nákupům dárků na poslední chvíli, jichž později litují, což může přinášet pocity viny či vzteku. Důvodem jsou také nadměrně vysoké nároky, které na sebe v tomto období klademe. Především ženy mají pocit, že musí zařídit dokonalé Vánoce. Navíc se často srovnávají, například s kamarádkami, sousedkami či kolegyněmi, ale také se vzpomínkami z dětství, které jsou velmi idealizované. Takže se dá říci, že ten stres a tlak na sebe často vytváříme my sami.
V čem lidé v tomto ohledu dělají největší chybu?
Myslím, že největší problém je právě v nepřiměřených nárocích, jaké si dáváme. Těžko lze chodit zároveň do práce, vycídit celou domácnost a napéct 12 druhů cukroví, jak to bývalo zvykem. A přitom být ještě kulturním člověkem a chodit na adventní akce... Nejde stihnout všechno najednou. Proto by si lidé měli vždy ujasnit, co je pro ně důležité, a na to se zaměřit. Nemá smysl natahovat dny a chodit spát ve dvě hodiny ráno, aby bylo všechno hotové. Pak je člověk fyzicky i psychicky vyčerpaný, což vyvolává celkovou podrážděnost a vzniká velký prostor pro vznik konfliktních situací, které se během Vánoc tak často objevují.
Lze poradit nějaké rady, jak minimalizovat stres, aby nedocházelo ke zbytečnému pnutí?
V případě stresu je důležité plánovat, co je realistické stihnout, a co ne. Týden má omezený počet dnů a den omezený počet hodin. Proto je užitečné napsat seznam všech potřebných úkolů a vyhodnotit, které jsou opravdu podstatné. A zbytek bez pocitu viny škrtnout. Totéž platí u dárků. Je dobré předem připravit seznam, jaké dárky chcete svým blízkým pořídit, což pomáhá redukovat stres s obíháním obchodů, prodíráním se davy nakupujících a čekáním ve frontě, což může vyvolávat frustraci... Také je užitečné se o úkoly rozdělit s blízkými osobami a nesnažit se vše zvládnout sám. Některé povinnosti lze delegovat na jiné členy rodiny, větší děti mohou pomoci s úklidem a leccos zastat. Všichni by měli participovat na přípravě, aby byly Vánoce klidné a pohodové. Obecně je na začátku důležité si stanovit priority a vypustit to nepodstatné, aby se člověk nezahltil povinnostmi a zbyl nějaký čas a prostor na radost.
Může nadměrný předvánoční stres spustit nějaké další potíže?
Akutní stres obecně snižuje imunitu a nadměrně stresovaní lidé mnohdy fyzicky onemocní. Také zanedbávání spánku se během několika dní projeví, například vyšší podrážděností, horší schopností soustředění nebo výkyvy nálad. U osob, které mají v anamnéze nějakou duševní poruchu – trpí panickými ataky, mají depresivní sklony a podobně – pak může zvýšený stres samozřejmě významně zhoršit jejich psychický stav.
U osamělých lidí se během Vánoc často objevují také depresivní nálady. Existuje v tomto ohledu nějaká prevence proti vánočním splínům?
Konec roku je čas, kdy bilancujeme, a někdy přicházejí různé rozlady, smutky či depresivní stavy, že se věci nepovedly tak, jak jsme si přáli. Ale je důležité si vždy uvědomit, že Vánoce symbolizují naději. Obecnou prevencí je kultivovat sociální vztahy, protože lidé jsou sociální tvorové a dobré sociální vztahy podporují dobré duševní zdraví. A nemusí to být vždy jen v rodině. Mohou to být přátelé, kolegové, lidé z různých zájmových spolků nebo je možné se zapojit do různých charitativních akcí. I to může přinášet potěšení a možnost být zapojen do širšího kolektivu. A kromě sociálních vazeb v tom člověk může někdy najít také smysl, který předtím ve svém životě postrádal...
Pokud se u člověka během svátků objeví negativní psychologické stavy, ať návaly úzkosti, smutku nebo depresivní nálady, jak má danou situaci řešit?
Vždy je důležité hlídat, zda jde o ojedinělou událost, která se váže na danou chvíli, nebo je to déletrvající stav. Pokud má člověk pár dní špatnou náladu a je v napětí, zřejmě nejde o nic vážného. Ale pokud to trvá déle než dva týdny a zasahuje to do výkonnosti a běžného života daného jedince, tak je určitě na místě konzultace s odborníkem.
Pokud jde o jednorázovou ataku, dejme tomu melancholickou, co v tu chvíli dělat? Jak se znovu do psychické pohody? Každý člověk by se měl alespoň trochu znát a vědět, co mu dělá dobře. Myslím ty drobné radosti, které bychom si měli dopřávat každý den. Dobrým postupem je reagovat na své potřeby, umět si udělat radost. Což je velice různorodé – někdo si poslechne hudbu, někdo přečte knihu, někdo si jde zasportovat, někdo si dá čokoládu... Způsobů je tolik, kolik je lidí. Základem je, mít sám sebe zmapovaného a vědět, co mě potěší a co si zároveň mohu dovolit. Samozřejmě pomáhá také vyrazit mezi lidi, i když je člověk nezná – zajít na půlnoční mši, na vánoční trhy, na výstavu Betlémů. Když je člověk osamělý a někam vyrazí, tak má vždy šanci, že někoho potká.
Lze shrnout obecné rady pro psychologickou prevenci proti stresu a depresi?
Pro snížení stresu je určitě dobré plánování. Tu nepříjemnou fyziologickou reakci v lidech vyvolává nějaký pres, velmi často časový. Proto pomáhá plánovat a být při tom realistický. Prevencí je také umět delegovat povinnosti na osoby, které s nimi mohou pomoci. Zásadní je dodržovat zdravý životní styl, správnou spánkovou hygienu, dostatečný pitný režim, zdravý jídelníček, myslet na své potřeby. U smutků nebo depresivních rozlad rovněž hraje roli stres, takže prevence je podobná. Při těchto stavech je navíc zásadní, aby je člověk začal řešit a nečekal, že to za něj vyřeší druzí. Pokud negativní psychický stav přetrvává, tak to zřejmě není pouhá vánoční krize, ale problém, který v člověku zrál delší dobu a je nutné ho řešit s odborníkem. Ten pomůže zjistit, v čem tkví příčina problému, co v životě daného člověka by bylo dobré změnit, aby k těmto negativním psychickým stavům nedocházelo.
Některé psychické stavy značně ovlivňuje alkohol, případně drogy a různé chemické látky...
Pokud se objeví nějaký negativní psychický stav, tak je alkohol velmi špatný pomocník. Sice redukuje úzkost, proto ho mnozí lidé nadužívají nebo zneužívají, ale jeho účinky se vrací jako bumerang a vystřízlivění stav úzkosti nebo deprese ještě zhoršuje. Když člověk nemá potíže s alkoholem, s pocity úzkosti či melancholickými náladami, tak určitě není nutné abstinovat. Lidé by však měli přihlédnout ke svým sklonům i psychickému stavu a v některých případech omezit příjem alkoholu na minimum, nebo ho zcela vysadit. Alkohol navíc nikdy nepomůže potíže vyřešit a úzkost zredukuje opravdu jen krátkodobě, pak se naopak ještě prohloubí.
Lidstvo se dnes soustředí na konzumní potřeby a zdá se, že zapomíná na to podstatné. Nad čím by se podle Vás měli lidé o Vánocích zamyslet?
Důležitým vánočním pocitem je podle mne vděčnost, která přináší pocit štěstí. Je dobré se zamyslet nad tím, co vše dobré v životě máme, obzvláště v našem regionu. Přestože se u nás některé věci nedaří úplně dokonale, tak si žijeme velice bezpečně a spokojeně. Lidé, kteří jsou vděční za každodenní malé radosti, jsou v životě většinou šťastnější.
Děkujeme za rozhovor.
