V létě je nejdůležitější dodržovat správnou fotoprotekci, tedy ochranu proti slunci, abychom předešli spálení pokožky a tím i riziku vzniku rakoviny kůže. Kromě toho jsou častá také různá infekční onemocnění kůže, třeba bakteriální infekce zvaná impetigo. Dochází při ní ke vzniku puchýřů a při kontaktu s nemocným člověkem je velmi nakažlivá, často se vyskytuje u dětí. Kvůli teplému počasí a zvýšenému pocení jsou častější také kvasinkové infekce v záhybových částech těla a na nohou. Po pobytu v bazénech se objevují i virové bradavičky, třeba infekční choroba nazývaná moluska. Opět je častá u dětí, hlavně těch trpících atopickým ekzémem. Neměli bychom zapomenout ani na sezónně zvýšený výskyt klíšťat a s tím spojené vyšší riziko nejen kožní formy lymské boreliózy.
Jaká rizika v létě lidskou kůži nejvíce ohrožují?
Kromě zvýšeného množství UV záření, jež v létě absorbujeme při nedostatečné fotoprotekci kůže, může naši pokožku ovlivnit také zvýšená teplota a s tím spojené vyšší pocení. To působí dráždivě například na projevy atopického ekzému. Při opatrném slunění však může být pro atopiky delší pobyt u moře příznivý. Výjimečné není ani zhoršení projevů akné. Popisuje se tzv. acne mallorca, kdy vzhledem k nadměrnému pocení nebo použití nevhodných a příliš mastných fotoprotektivních krémů, které ucpávají vývody mazových žlázek, dojde ke vzniku nebo zhoršení akné.
Důležité je vyhnout se nadměrnému slunění zejména přes poledne. Nejvíce je třeba chránit dětskou pokožku, protože je prokázáno, že nejrizikovějším faktorem pro vznik melanomu je právě prudké spálení kůže v dětském věku. Při pobytu v přírodě používáme repelenty proti klíšťatům a poštípaní jiným typem hmyzu. Neměli bychom zapomínat na prevenci zapocení a dostatečnou hygienu. Samostatnou jednotku tvoří fotodermatózy – některé látky (parfémy, krémy na namožené svaly či zánět šlach, případně některé druhy rostlin) totiž v kombinaci s UV zářením mohou způsobit vznik puchýřnatých a velmi svědivých projevů na kůži.
Jaké jsou nejlepší způsoby prevence proti letním problémům s pokožkou?
Stačí se pouze natřít opalovacím krémem, nebo je vhodné provést nějaká další opatření? Kromě použití správného opalovacího krému musíme dodržovat i další zásady fotoprotekce – vyhýbat se přímému slunění mezi 11 a 15 hodinou, používat pokrývku hlavy a sluneční brýle s ochranným faktorem UV 400, vyhledávat stín. U některých lidí se projevuje solární alergie a po slunění u nich dochází ke vzniku svědivé vyrážky. V tomto případě může pomoci příprava před pobytem na slunci – několik dní předem užívat betakaroten nebo antihistaminika (léky proti alergii) a vzít si na dovolenou zklidňující krém se slabým kortikoidem či s panthenolem pro případ vzniku vyrážky.
Při intenzivnějším pobytu na slunci, zejména u moře či při častém sportování venku, bychom první 3 až 4 dny měli používat ochranný faktor 50, později ho můžeme snížit na 25–30. Lidé s velmi světlou a citlivou kůží nebo s velkým množstvím kožních znamínek by měli zůstat u SPF 50. U malých dětí vždy volíme nejvyšší ochranný faktor SPF 50. Nejvhodnější jsou minerální fotoprotektivní krémy, které nezpůsobují alergie a jsou fotostabilní. Při běžném pohybu ve městě nám stačí faktor SPF 20–25.
Je u dětí případně vhodné provést nějaká dalších ochranná opatření?
Děti do 1 roku nevystavujeme přímému slunci vůbec vzhledem k nedostatečné zralosti jejich kůže a tím větší zranitelnosti. Od půl roku věku dítěte kromě mechanického stínění pomocí oblečení, slunečníku a podobně, můžeme na odkryté partie těla používat vhodný fyzikální opalovací krém. Krémy s chemickými filtry lze používat až od 3 let věku a spíše v kombinaci s fyzikálními. Při pobytu ve vodě jsou vhodné také ochranné oblečky s UV faktorem. Důležitá je vždy pokrývka hlavy.
Délka pobytu na slunci vždy závisí na kožním fototypu. Lidé s velmi světlou a citlivou kůží či s mnohočetnými znamínky by se sluníčku téměř neměli vystavovat, jejich kůže se vždy spálí a nepigmentuje. U lidí s tmavším fototypem stačí omezit pobyt na slunci přes poledne, kdy má největší intenzitu, a také dodržovat doporučenou fotoprotekci. V posledních letech se často diskutuje nedostatek vitamínu D, který v organismu vzniká díky působení slunce na pokožku. Na jeho dostatečnou produkci většinou stačí 15 až 20 minut pobytu na mírném slunci (mimo poledne) zhruba dvakrát týdně.
Jak výrazně se při nadměrném slunění zvyšuje riziko vzniku rakoviny kůže?
V posledních letech stoupá incidence vzniku kožních nádorů a jsou stále častější i u mladších lidí. Kromě genetické predispozice k jejich vzniku, kterou zatím nedokážeme účinně ovlivnit, hraje významnou roli právě nadměrné slunění nebo i jednorázové prudké spálení kůže na slunci. Proto by ochrana před UV zářením měla být samozřejmostí. Je nezbytná zejména v dětském věku, kdy je prokázáno, že po opakovaném spálení kůže roste pravděpodobnost vzniku melanomu. Naše kůže má paměť, množství absorbovaného záření se v průběhu let kumuluje a problém se může objevit až ve vyšším věku, kdy už člověk na slunci ani nemusí tolik pobývat.
Co by si měli zabalit do lékárničky na dovolenou, aby mohli akutní problémy vyřešit? Na léto je vhodné si do lékárničky zabalit zklidňující krém s panthenolem nebo s aloe vera pro případ spálení pokožky na slunci, repelent, antihistaminika (léky proti alergii), sadu na odstranění klíšťat, desinfekční prostředek (např. Jodisol nebo Dettol) pro případ poranění a Fenistil gel nebo slabší kortikoidní krém pro případ silnější reakce na poštípání hmyzem. Samozřejmostí je vhodný fotoprotektivní krém s dostatečným ochranným faktorem.
Jak často je vhodné navštívit dermatologa, aby měli lidé jistotu, že mají kůži v pořádku?
Preventivní vyšetření znamínek se doporučuje alespoň jednou ročně, u lidí se světlým fototypem, mnohočetnými nebo rizikovými znamínky i dvakrát ročně. Při rychlém vzniku znamínka nebo poranění, svědění, bolestivosti či jiné změně znamínka je nutné vyhledat kožního lékaře co nejdříve a daný projev si nechat zkontrolovat.
Děkujeme za rozhovor