S jarem začíná pylová sezona a mnoho alergiků se již děsí nepříjemných příznaků. Alergie na pyl je však jen jednou z mnoha alergických chorob, jež trápí stále více dětí i dospělých. O problematice alergií jsme si povídali s MUDr. Marií Hospodkovou, novou alergoložkou Programu Health Plus.
Stále více dětí i dospělých trápí alergická onemocnění, která dokážou velmi znepříjemnit život. Čím je tento nárůst způsoben?
Alergie je civilizační nemocí a s rostoucími civilizačními vlivy roste počet nemocných. Na vině je i menší počet dětí v rodině, s rostoucím počtem dětí totiž výskyt alergií klesá, protože se od sebe navzájem tzv. promořují a budují tak svoji imunitní obranu. Významnou roli hraje rovněž očkování proti tuberkulóze, protože podle lékařských poznatků takzvaně „odklání“ imunitní odpověď od alergie. Dnes již není součástí povinného očkování a neočkované děti mohou mít vyšší riziko vzniku alergií. Navíc obecně platí, že lidstvo žije v extrémně sterilním prostředí, takže imunita není pokoušena těmi faktory, jež dříve pomáhaly budovat imunitní systém. Jedním z nich jsou parazitózy, jako třeba roupy, protože alergická imunitní odpověď je podobná té antiparazitární. Dnes se naše imunita nemá na čem „vyřádit“ a obranu si tak aktivně vyzkoušet. A existují teorie, že se tento stav může projevit nějakou formou alergie. Obecně se k tomu samozřejmě pojí také obecné oslabení lidské imunity, protože škodlivých faktorů – od nevhodné stravy až po stres – na nás působí opravdu hodně. V dnešní době je v ČR vedeno zhruba 30 % obyvatel jako alergici a jejich počet významně stoupá.
Jaká alergická onemocnění patří mezi nejzávažnější?
Nejzávažnější jsou zejména těžké potravinové alergie v kojeneckém věku, kdy postižená miminka neprospívají. Takto malým dětem totiž vadí i nepatrné částečky alergenu. Když jsou plně kojené a jejich maminka požije daný alergen, tak se látka přes mateřské mléko dostane k dítěti a dokonce i nepatrné množství může způsobit těžké průjmy, krvavé stolice a celkové neprospívání. U dospělých mohou být potravinové alergie hodně nepříjemné, ale většinou je neohrožují na životě, kdežto děti v takto časném věku ano. Maminky kojenců s těžkou alergii, pokud děti kojí, musí dodržovat velice přísnou dietu. Protože většinou je obtížné vysledovat, co přesně dítěti vadí, takže je třeba vyřadit mnoho potravin, například právě obilniny, mléko, vajíčka a podobně. A chudáci maminky jsou pak často velice vyhublé.
Když se řekne alergie, tak si většina lidi vybaví alergii na pyl nebo potraviny. Ale tato oblast je mnohem širší. Lze shrnout nejrozšířenější alergická onemocnění?
Klasické jsou alergické rýmy, resp. alergie na inhalační alergeny, což mohou být reakce na sezónní pyly nebo celoročně přítomné alergeny jako plísně, roztoče nebo zvířecí alergeny. Pak jsou to alergie na potraviny, které jsou ve většině případů nepříliš závažné a neohrožují život. A potom samozřejmě těžké potravinové alergie, které už člověka na životě ohrozit mohou, a konkrétní potravina se musí naprosto vyřadit z jídelníčku. Třeba po požití arašídů u dítěte může do půl hodiny nastat anafylaktický šok, který může vést až k úmrtí. A velmi často řešíme alergie na hmyzí jedy, které jsou také velmi závažné a objevují se i v pozdějším věku, u šedesátníků nebo sedmdesátníků, kteří mají těžkou, život ohrožující reakci po bodnutí hmyzem.
Někdy se hovoří o tom, že právě extrémní čistota prostředí v ranných fází života dětem brání vybudovat si dobrou imunitu a podporuje vznik alergií. Je to pravda? A jaký je tedy správný postup?
Tento názor razí tzv. hygienická hypotéza. Ta tvrdí, že čím sterilnější je prostředí, tím menší má imunita šanci setkat s alergeny či parazity a vybudovat si proti nim imunitní obranu, tzv. se promořovat, a to v batolecím i v předškolním věku. Ale dnešní hygienický standard je již natolik vysoký, že s některými látkami prostě děti nepřijdou do kontaktu. Obecná rada proto neexistuje, ale je určitě užitečné to nepřehánět desinfekcí a chemickými prostředky.
Existuje nějaká účinná prevence proti alergiím?
Opět zmíním vakcínu proti tuberkulóze, o níž se často tvrdí, že má preventivní vliv na vývoj alergických dětí. Dříve se toto očkování provádělo plošně ještě před propuštěním miminek z porodnice, dnes už z různých důvodů nikoliv. Kromě toho žádný obecný způsob prevence není, hodně záleží na genetické zátěži, jestli rodiče trpí alergií, kde dítě vyrůstá a podobně. V preventivním ohledu může prospět vyšší počet sourozenců, život na venkově a kontakt s přírodou, méně automobilových zplodin... U dětí v raném věku je důležité ochutnávání potravin – měly by ochutnat každou potravinu, protože tím získají její stopu a naučí se ji tolerovat. Vždy, když jsme v kontaktu s nějakou stopou, tak vytváříme toleranci, a to platí nejenom u jídla, ale také u zvířat a dalších alergických faktorů. Takže nejlepší je dát dítěti v raném věku možnost všestranně okusit co nejvíce...
Jak postupovat v případě, když se u dítěte nebo dospělého objeví nějaký varovný příznak naznačující alergii – jít rovnou k alergologovi, nebo začít u praktického lékaře či pediatra?
pacienti se často návštěvě praktického lékaře vyhýbají a míří přímo k alergologovi, takže přijdou bez doporučení, což není dobré. Správným postupem je nejprve navštívit svého praktického lékaře, v případě dětí pediatra, který daného pacienta zná a podle příznaků ho případně ke specialistovi doporučí. Někdy první projev alergie rovnou přejde v nějaký akutní stav, například při bodnutí hmyzem, takže místem prvního záchytu může být nějaká lékařská služba první pomoci, odkud je pak pacient odeslán na alergologii.
Co může člověk v ordinaci alergologa očekávat, jak probíhá samotné vyšetření?
pacient dorazí na alergologii poprvé, nejprve ho čeká osobní povídání, kdy se ptáme na mnoho informací – rodinnou anamnézu a alergická onemocnění u nejbližších příbuzných, na prodělaná očkování, nemoci a různé další projevy. Teprve poté přikročíme k samotnému vyšetření, v podstatě jde o rozšířené interní vyšetření, ale hlavní součástí jsou speciální kožní testy. Máme připraveny extrakty nejrůznějších alergenů, které v drobných kapičkách kapeme na kůži a po drobném vrypu sledujeme tzv. časnou reakci, její výsledek známe do 15 minut. Důležité je, aby před vyšetřením pacienti minimálně na 4 dny vysadili jakýkoliv lék proti alergiím, protože výsledek testu by mohl být falešně negativní. K základnímu vyšetření patří i spirometrie, tedy vyšetření vitální kapacity plic, dechových objemů a průchodnosti dýchacích cest, protože zvlášť alergie na inhalační alergeny bývají často spojeny s astmatem. Pak můžeme dělat celou řadu zátěžových zkoušek, ale to je až ve druhé fázi podle výsledků prvních vyšetření.
Ten set extraktů je stejný pro všechny, nebo se pokaždé rozhodujete využít jiné složky?
Máme základní sadu alergenů a existuje také sada na potraviny. Ovšem alergie na potraviny se nejlépe otestuje tak, že si pacienti přinesou konkrétní potravinu, u níž si myslí, že jim vadí, a provedeme test přímo s danou potravinou. Říká se tomu „prick-to-prick“ testování a jde o jednoduchý, přitom nenákladný postup. Jeden výsledek alergologického vyšetření na určitou potravinu z krve totiž stojí 500 až 600 korun, zatímco test s potravinou je nejlevnější a přitom velice průkazné vyšetření.
Je možné alergii úspěšně a definitivně vyléčit?
Některé typy alergií ano. V alergologii, podobně jako v homeopatii, léčíme stejné stejným. Po určitou dobu podáváme pacientovi vakcínu v podobě alergenu o určitých koncentracích a on ho pak začne tolerovat. Takže když je člověku diagnostikována alergie, tak to neznamená, že se s tím nedá nic dělat. V mnoha případech se imunita dá přesměrovat. Možnost úspěšného vyléčení je největší u alergií na hmyzí jedy a inhalační alergeny, u potravin je to obtížné. Aby u člověka vznikla tolerance na konkrétní potraviny, tak v podstatě funguje jen ochutnávání v dětském věku. Ale to neplatí, pokud má jedinec jasné genetické předpoklady pro konkrétní alergii. Vývoj alergie však může být i takový, že dítě se alergizuje na nějakou potravinu, ale postupně z alergie „vyroste“. Takže se může v raném věku projevovat a poté zcela vymizet.
Blíží se pylová sezona. Máte pro alergiky nějakou radu, jak toto období co nejlépe přežít?
Navštívit svého alergologa...