Přestup z uzavřenějšího prostředí rodiny do většího kolektivu, ať už jde o první třídu nebo mateřskou školu, bývá považován za jedno z rizikových období v životě dítěte.
Hledaný výraz musí mít více jak 2 znaky.
Často není problém jen v tom, jak tuto změnu ponese dítě, ale také, jak ji zvládnou rodiče, kteří své obavy, například jak jejich potomek uspěje v kolektivu, následně na dítě přenesou.
První třída přitom zásadním způsobem ovlivňuje vztah dítěte k celému školskému procesu. Jak jej tedy správně připravit?
Důležité je dítě před nástupem do školy nestrašit, co všechno bude muset zvládnout, ani jej příliš nepřeceňovat větami typu: Neboj, stejně budeš ze všech nejlepší…. Zkrátka, aby nenastupovalo do kolektivu s nereálnými představami. Pozitivní roli v tomto období sehrává školka. Děti, které nechodí pravidelně do školky, mají handicap – neznají vnější svět, nejsou zvyklé na jiný řád a jiné autority než z rodiny, pravidelný kontakt s vrstevníky, na to, že musí vycházet s někým cizím. Tyhle sociální návyky nezískají v rodině, mezi sourozenci, to je jiný vztah.
Podle mých zkušeností se děti do 3. třídy, odkdy je angličtina už povinná, nenaučí nic jiného než slovíčka, takže jde spíše o lákadlo pro rodiče. Pokud rodiče mohou vybírat, nechť volí podle toho, jaké má zájmy a schopnosti jejich dítě, ne podle sebe. A především podle toho, jací jsou na škole učitelé. Právě pan učitel, paní učitelka jsou v tomto věku pro dítě nejvyšší autoritou, jsou-li kvalitní, dokáží děti motivovat, pomoci začlenit se do kolektivu, upevňovat vztahy mezi dětmi, což je v především v první třídě důležité.