Přestup z uzavřenějšího prostředí rodiny do většího kolektivu, ať už jde o první třídu nebo mateřskou školu, bývá považován za jedno z rizikových období v životě dítěte.
První třída přitom zásadním způsobem ovlivňuje vztah dítěte k celému školskému procesu. Jak jej tedy správně připravit?
Rodiče mohou dítěti vstup do vzdělávacího systému usnadnit nebo naopak zkomplikovat i tím, jakou mu vyberou školu. Doktorka Procházková radí nepodlehnout nabídkám, kterými se školy snaží přitáhnout nové žáky, aby pak dítě nemuselo každý den vstávat v šest ráno a dojíždět hodiny do vzdálené školy jen proto, že je tam větší nabídka kroužků nebo výuka angličtiny už od první třídy.
Varovnými příznaky, že dítě přes veškerou snahu učitelů i rodičů adaptaci na školní prostředí nezvládá, mohou být změny v jeho chování, noční děsy a vlastně jakékoliv psychosomatické příznaky – bolest hlavy, břicha, zvracení, teploty bez jiné příčiny. V takovém případě je zapotřebí vyhledat odborníka, dětského psychologa. Příčinou problémů může být i to, že někteří rodiče nerespektují názor odborníků a do první třídy pošlou i dítě, kterému byl doporučen odklad školní docházky. „Rodiče by měli zapomenout na vlastní ambice a neklást na dítě přehnané nároky. Pokud lékař nebo psycholog doporučí, že je lepší nástup do kolektivu odsunout, je dobré poslechnout a dítě zbytečně nefrustrovat,“ zdůrazňuje PhDr. Jana Procházková. S tím jednoznačně souhlasí i logopedka Programu H plus MUDr. Dana Kutálková. „Může se stát, že dítě narozené v červnu se ve třídě potká se spolužáky narozenými v únoru, kteří jdou do školy po ročním odkladu, je to věkový rozdíl 16 měsíců… Mladší dítě pak má i při lepším intelektu výrazně horší podmínky pro úspěšnost. Nástup do školy v každém případě znamená velkou změnu způsobu života i nároků na dítě, proto by mělo být připravené. Například špatná výslovnost může komplikovat vztahy v kolektivu, být zdrojem posměchu, mindráků, stresu i chyb v psaní, protože dítě píše tak, jak si diktuje. Malá slovní zásoba, slabé vyjadřování zase omezuje možnost uplatnit to, co dítě ví. Pozor je třeba dát i na riziko zhoršení koktavosti spojené se začátkem školní docházky.“