Léto se přehouplo do druhé poloviny, dětem však stále zbývá dostatek času na různé letní aktivity, hry a dětské nezbednosti. Při tom může dojít k úrazu, děti však v létě ohrožují také další zdravotní rizika. Například nadměrný pobyt na slunci, koupání ve špinavé vodě nebo nevhodná strava. Dětská osobní lékařka a vedoucí pediatrie Programu Health Plus, MUDr. Barbora Brhlíková, poradila užitečné rady pro zdravotní prevenci, aby děti prožily i zbytek léta ve zdraví.
Dětem během léta hrozí různá zdravotní rizika. S jakými problémy přicházejí rodiče s dětmi do ordinace nejčastěji?
V létě je naštěstí nemocnost dětských pacientů celkově nižší. Rodiče s dětmi nás navštěvují zejména s infekcemi horních cest dýchacích, převážně v oblasti nosohltanu. Někdy přicházejí také se zvracením a průjmem po kontaktu s nemocnou osobou nebo po dietní chybě, typicky třeba po oslavách, jídle z rychlého občerstvení či po dovolené v zahraničí. Objevují se rovněž vyrážky různého původu, například po pokousání hmyzem, dietní chybě či vyrážky provázející infekce. Rozšířeným problémem bývá také pokousání klíštětem, kdy se rodiče obávají hlavně lymské boreliózy. S aktivitami ve venkovním prostředí souvisí i výskyt úrazů. Nejčastější jsou naštěstí povrchová poranění či zhmožděniny.
Lze shrnout, jaká zdravotní rizika děti během léta nejvíce ohrožují?
V souvislosti s tím, že v létě se děti více vyskytují ve venkovním prostředí, bych za největší rizika považovala úrazy, nemoci z přehřátí organismu, střevní onemocnění po konzumaci nesprávně skladovaných či zpracovaných jídel nebo z vody v dovolenkových destinacích, a také nemoci přenášené klíšťaty, komáry či jiným hmyzem.
Je možné rodičům poradit preventivní opatření v případě nejčastějších zdravotních obtíží?
V případě úrazů je těžké radit. Je nutné jistým způsobem předvídat míru rizika a kde to lze, třeba u sportovních aktivit, nosit adekvátní ochranné pomůcky. Dále je vhodné při pobytu venku a při sportování dbát na adekvátní pitní režim, a to i u nejmenších dětí. U sportujících dětí je vhodné zařadit také tekutiny s obsahem minerálů a cukrů. Je doporučeno se vyhýbat pobytu na přímém sluníčku v nejrizikovějších hodinách mezi 11. a 15. hodinou. Při pobytu na slunci chránit děti pokrývkou hlavy, opalovacím krémem s vysokým faktorem a eventuálně i vhodným oblečením. Pokud se pohybujete v přírodě v trávě, je potřeba chránit sebe i děti repelenty a ideálně i vhodnou obuví a oděvem.
Jak snížit riziko dětských úrazů, aniž by se dětem příliš omezily letní aktivity?
Ročně bývá z důvodu úrazu hospitalizováno zhruba 30 000 dětí a dalších 450 000 je ošetřeno ambulantně, náchylnější bývají více chlapci než děvčata. Nejvíce úrazů se stává v dopravních situacích, dále pak v domácím a školním prostředí. Pokud možno, je potřeba rizikové situace předvídat a mít děti při aktivitách pod dohledem. Ale jak víme, děti jsou aktivní a vynalézaví tvorové a ne každý úraz lze předem předpokládat. Z preventivních opatření lze doporučit, učit děti od raného dětství rozeznávat rizikové situace, zlepšovat jejich kondici pravidelnou fyzickou aktivitou, správným spánkovým a stravovacím režimem, dostatkem tekutin během dne. Rodiče by rovněž měli dbát o bezpečnost dětského prostředí jak doma, tak v jejich okolí. Nedílnou součástí prevence úrazu je i volba aktivit adekvátních věku a schopnostem dítěte, používání ochranných pomůcek a přiměřené výbavy – jako příklad lze uvést vhodně zvolenou obuv vzhledem k plánované aktivitě, při jízdě na kole či bruslích nosit helmu a chrániče na lokty, zápěstí a kolena, při jízdě v autě vždy používat autosedačky a bezpečnostní pásy.
Děti se v létě často pohybují venku na prudkém slunci a může jim snadno hrozit úžeh či úpal. Jak mohou rodiče rozpoznat, že jejich děti ohrožuje přehřátí a dehydratace?
Působením vyššího tepla na organismus, často v kombinaci s nemožností těla ochlazovat se a nedostatečným příjmem tekutin, může vzniknout tzv. úpal. Typickou situací může být jízda v přehřátém dopravním prostředku nebo pobyt v teplém prostředí v neprodyšném oblečení, které neumožňuje odvádět pot. Náchylnější na úpal jsou kojenci, starší či obézní lidé. Úpal se projevuje malátnostní, slabostí, závratí, bolestí hlavy, pocitem na zvracení nebo zvracením, zrychleným dechem a tepem, zvýšenou teplotou až horečkou i přes 40 °C, zástavou pocení a suchou a teplou kůží. V extrémních případech může dojít až k šoku, poruše vědomí či křečím. Podobnými příznaky jako úpal se může projevovat úžeh, který vzniká přímým působením slunečního záření na organismus, zejména pak na oblast hlavy. Kromě toho se může projevit i rudou, opálenou či spálenou kůží a mohou se objevit rovněž příznaky z dráždění mozkových obalů. Projevy se mohou dostavit až za několik hodin po vystavení slunci. Náchylnější bývají osoby se světlou kůží. Působením tepla rovněž může dojít ke kolapsovému stavu. Projevy dehydratace se liší podle míry ztráty nebo nedostatku tekutin. Při počínajícím nedostatku tekutin bývá běžným projevem žízeň, která však může nastoupit až když tělu již chybí 1–2% tekutin. Malé děti si nemusí žízeň uvědomovat, nebo ji neumí dát najevo. Dalším projevem mohou být oschlé rty, povleklý jazyk, sušší kůže, tmavší moč nebo celkově snížená tvorba moči. Může se objevit nižší krevní tlak, zrychlení tepu, malátnost, bolest hlavy či mdloba. U težkého nedostatku tekutin, tedy při ztrátě 15 a více procent tělesných tekutin může dojít až k selhání životních funkcí.
Jaká opatření proti slunci je potřeba provést, aby u dětí nedošlo k poškození zdraví?
Doporučujeme vyhýbat se pobytu na přímém slunci, zejména v rizikových hodinách kolem poledne, tedy mezi 11. a 15. hodinou. Kojenci do 6 měsíců věku by se neměli vystavovat přímému slunečnímu záření vůbec. Děti do 2 let věku by vždy měly být chráněny oděvem a vyhýbat se polednímu slunci. Také starší děti je vhodné chránit pokrývkou hlavy a vhodným, prodyšným oblečením. V současnosti se vyrábí i speciální oblečení určené na letní sezónu se standardizovaným ochranným faktorem, tzv. UPV. Oči je potřeba chránit slunečními brýlemi s UV filtrem. Při pobytu na slunci je důležité pravidelně ošetřovat pokožku včetně rtů a uší opalovacím krémem s vysokým ochranným faktorem. Přípravky by se měly aplikovat ideálně dvakrát po sobě 20–30 minut před předpokládaným vystavením se slunečnímu záření. U dětí se doporučuje používat přípravky s obsahem anorganických filtrů, které méně alergizují. I u voděodolných přípravků se doporučuje po koupání kůži znovu ošetřit, především slaná voda totiž snižuje SPF přípravku. Při vysokých teplotách ve venkovním prostředím je dobré omezit náročnější fyzické aktivity nebo si je plánovat na ráno či pozdní odpoledne. A vždy je nutné dbát na dostatečný příjem tekutin během dne.
Jaký příjem tekutin by rodiče měli dětem v létě zajistit, jaké nápoje a v jakém množství?
Procentuální zastoupení vody v dětském organismu je vyšší než u dospělých. Děti bývají tedy citlivější ke ztrátám či nedostatku tekutin. Zejména u malých dětí, které si často neuvedomují nebo neumějí dát najevo pocit žízně, je úkolem rodičů dohlížet na dostatečný příjem tekutin. Potřeba tekutin je individuální a závisí na věku, hmotnosti dítěte a na dalších faktorech jako je například teplota okolního prostředí, fyzická aktivita a nemoc. Na internetu jsou k dispozici různé tabulky či kalkulátory ke zjištění základní potřeby tekutin podle věku či váhy. V teplých dnech je potřeba podle okolností počítat s možností 2–3 násobného zvýšení potřeby tekutin. U novorozenců a kojenců krmených jenom mateřským mlékem nebo formulí se doporučuje v teplých dnech častější krmení či podávání malého množství kojenecké vody a kojeneckého čaje. U kojenců a batolat, které již jí příkrmy, je nutno kromě mléka nabízet i další tekutiny. U sportujících dětí se doporučuje přijímat s tekutinou i minerály a cukry. Do pitného režimu se počítají také tekutiny z polévek, omáček, kaší, ovoce či zeleniny. Za vhodné nápoje v dětském věku se považují neslazené bylinné a ovocné čaje. Bylinné čaje je potřeba připravovat slabší a měnit druhy bylin. Dále jsou vhodné neperlivé minerální vody, které je kvůli obsahu iontů rovněž potřeba obměňovat, a 100% ovocné šťávy ředěné vodou. Perlivé nápoje mohou vést k nadýmání a falešně snižovat pocit žízně. Slazené nápoje naopak pocit žízně zvyšují a vedou k příjmu tzv. zbytečných kalorií. Zcela nevhodné pro děti jsou nápoje s obsahem kofeinu, silné černé čaje, alkohol či energetické nápoje.
I přes vysoké letní teploty děti může postihnout nachlazení nebo dokonce angína. Jaká je příčina a jak těmto chorobám v létě nejlépe předcházet?
Tyto infekce se mohou objevovat kdykoliv během roku. Nejčastěji jde o virová onemocnění, o něco méně pak o bakteriální nebo mykotické choroby přenášené kapénkovou infekcí. Tyto nemoci se dětem nevyhýbají ani v létě. Příčinu lze nalézt mimo jiné i v tendenci lidí potkávat se ve větších skupinách, kde se může vyskytnout také osoba, která je zdrojem infekce. Další příčinou mohou být velké teplotní výkyvy, a to jak v rámci počasí, tak při pobytu v nadměrně klimatizovaných prostorech a dopravních prostředcích, kde dochází k vysušování vzduchu klimatizací, nebo pití ledových, perlivých nápojů či konzumace zmrzliny ve snaze o ochlazení. Tyto teplotní výkyvy mohou vést až ke změnám na sliznici horních cest dýchacích, které se v kombinaci s dalšími faktory mohou stát vstupní branou infekce. Jako prevenci lze doporučit zvyšování imunity – dostatek odpočinku, tekutin a vitamínů. V horkých letních měsících se doporučuje pít spíše vlažné tekutiny, při pití ledových nápojů pít pomalu, doušek chvíli ohřát v ústech. Je potřeba vyhýbat se průvanu a nastavování termostatu klimatizace na velký teplotní rozdíl. Pokud by pacienta postihla angína, je vhodné onemocnění nepřecházet, ale navštívit lékaře, který stanoví vhodnou léčbu.
Dětem může hrozit riziko také z vody. Na co by rodiče při koupání měli dávat pozor?
Ve vodě se může vyskytnout celá řada patogenů – zejména sinice, bakterie, viry, kvasinky, paraziti či chemikálie. Tyto patogeny mohou vyvolat různé potíže v závislosti na řadě faktorů, jako je třeba imunita dítěte, přítomnost kožních defektů, charakter nebo množství patogenu, délka a četnost expozice atd. Mezi nejčastější projevy patří postižení kůže, infekce spojivek, infekce dýchacích cest, zažívací potíže, horečnatá onemocnění, infekce močových cest nebo gynekologické potíže. Náchylnější mohou být malé děti, jejichž imunita není dostatečná nebo se jednodušeji napolykají vody. Rodiče by před koupáním v neznámé vodě měli vždy sledovat kvalitu vody v místě plánované návštěvy. Krajská hygienická stanice zveřejňuje na internetu kvalitu kontrolovaných vodních ploch a vhodnost koupání v nich. Nedoporučujeme koupat se ve zjevně znečištěné vodě, zejména je-li na hladině viditelný „vodní květ“. Pokud jsme se do znečištěné vody dostali, je nutné omezit délku pobytu ve vodě a po koupání se pořádně osprchovat čistou vodou, je nevhodné setrvávat v mokrých plavkách delší dobu. Koupání také nedoporučujeme osobám trpícím akutním infekčním onemocněním zažívacího systému nebo osobám s infekčním kožním onemocněním i kvůli možnosti šíření těchto chorob. U dětí s atopickým ekzémem či s alergií na chlór může koupání v chlorované vodě vést ke zhoršení projevů či alergií. Při návštěvě bazénů a společných prostor u vodních ploch doporučujeme nosit obuv jako prevenci mykotických kožních onemocnění či bradavic.
Častým letním problémem u dětí jsou také vyrážky, podráždění a kopřivky. Jaké faktory tyto obtíže způsobují a jak mohou rodiče tyto problémy řešit?
Kožní projevy u dětí mohou mít nejrůznější podobu a mohou být způsobeny různými faktory. Teplo a zvýšené pocení obecně predisponuje ke vzniku potníčků či různých zapařenin nebo opruzenin. V létě máme k dispozici velké množství ovoce a zeleniny, lidé mají tendenci ke konzumaci mořských plodů či jiných potravin, které mohou alergizovat a vést u některých pacientů k alergickým kožním projevům. S teplým počasím a s pohybem ve venkovním prostředí souvisí i častější pokousání hmyzem. V posledních letech pozorujeme větší lokální reakce po pokousání komáry, vosou či včelou. V neposlední řadě jsou nyní velmi aktuálním tématem nemoci přenášené klíšťaty – klíšťová encefalitida a borelióza. Při nalezení klíštěte je třeba ho odstranit a místo po kousnutí pečlivě desinfikovat. V místě po klíštěti bývá normální okamžitá reakce ve formě drobného zarudnutí s malým „pupínkem“ či stroupkem a drobným zarudnutím v okolí. Místo po pokousání je potřeba sledovat dalších 7–28 dní kvůli možnosti, že se objeví tzv. erythema migrans, což je první, kožní stadium boreliózy, a je potřeba jej léčit antibiotiky. Erythema migrans vypadá jako červená skvrna s výbledem uprostřed, která se postupně zvětšuje a může dosáhnout i několik desítek centimetrů, kožní projevy se mohou stěhovat po těle. V některých případech však toto stadium může chybět a borelióza se může projevit až dalšími příznaky.
Jak děti snášejí prudké výkyvy teplot? Jaká opatření je případně třeba provést?
Míra tolerance k teplotním výkyvům je individuální. Děti mohou být náchylnější, zejména ty nejmenší, které ještě nemají vyvinutou termoregulaci. Za zátěž pro organismus lze považovat velké a rychle nastupující rozdíly v teplotách. Při pomalejším nástupu je organismus člověka lépe schopen přizpůsobit se rozdílu. Kromě výše zmiňovaných nachlazení či angín se mohou objevit i jiné potíže, jako jsou například bolesti hlavy, únava, potíže s krevním tlakem, kloubní problémy či psychické obtíže. Jako prevenci lze doporučit vyhýbat se situacím s teplotními výkyvy, posilovat vlastní imunitu, dbát na dostatek vitamínů, tekutin, pravidelný spánkový a stravovací režim, zvyšovat jejich fyzickou kondici pravidelnou pohybovou aktivitou. V případě pacientů s chronickým onemocněním je nutný individuální přístup. Každopádně pokud se u dětí objeví jakékoliv závažnější zdravotní obtíže, je vždy vhodné situaci konzultovat s jejich osobním dětským lékařem.
Děkujeme za rozhovor.