Léto je pro alergiky obtížným obdobím, a to nejen kvůli pylům, hmyzu nebo potravinovým alergenům. Stále častěji se projevuje také alergie na slunce. Alergoložka Programu Health Plus, MUDr. Marie Hospodková, prozradila, jak během letních prázdnin alergickým reakcím předcházet i jak řešit jejich následky.
Jaké alergeny v létě obtěžují lidi nejvíce?
Během prázdninových měsíců střídá sezóna kvetení trav a obilnin (červenec) sezónu kvetení plevelů pozdního léta, pelyňku a ambrozie. Vedle pylových alergenů jsou významné spory venkovních plísní Alternarie a Cladosporia. Včely bývají na rozdíl od jara méně aktivní a dominantním hmyzem se stávají vosy, i když letos se jich zdá být méně než v předešlých letech. Aktuální výskyt alergenů lze najít na stránkách www.pylovasluzba.cz.
Jakým způsobem se nejčastější letní alergie projevují?
Typické jsou slizniční projevy, alergická rýma a sezónní průduškové astma. Časté jsou rovněž kožní projevy, například reakce na procházku loukou, posečenou trávu, seno či na koupání v přírodních nádržích, jejichž voda obsahuje pyly. Po požití většího množství kyselého ovoce také může dojít k výsevu kopřivky.
Na co by si lidé měli dát pozor například při zahraniční dovolené, aby se vyhnuli nečekané alergické reakci, třeba v případě cizokrajných rostlin nebo pokrmů?
Nejčastější potravinové alergie vznikají v rámci zkřížené reaktivity s pyly. Alergičtí pacienti je většinou dobře poznají a problematickým potravinám se obvykle vyhýbají. Typickou reakcí může být nepříjemný pocit v ústech po požití jablek nebo ořechů u pacientů alergických na břízu, jde o tzv. orální alergický syndrom. Nečekaně může překvapit reakce na požití potravin obsahujících vysoký podíl histaminu nebo jiných biogenních aminů. Nejedná se o pravou alergickou reakci, ale její projevy mohou připomínat až anafylaxi. Nejčastěji k ní dochází při požití ne zcela čerstvého rybího masa či mořských plodů. Dochází k zarudnutí kůže, pocitům horkosti, otékání, daný člověk může mít rychlý pulz. Příznaky opět zmírní antihistaminika.
Jaké preventivní postupy či prostředky je během léta možné použít, aby lidé předešli nepříjemným projevům alergií?
Alergičtí pacienti obvykle své potíže dobře znají a jsou vybaveni protialergickými léky od svého lékaře. Základním lékem všech alergických projevů jsou antihistaminika, léky běžně dostupné v kterékoliv lékárně bez lékařského předpisu. Nejčastěji používané jsou Zyrtec a Claritine.
Jak by měli lidé postupovat, pokud se u nich nebo u někoho blízkého nečekaně projeví alergický záchvat na neznámý alergen? Existuje způsob, jak v akutním případě pomoci?
Jako alergický záchvat můžeme označit tzv. anafylaktickou reakci, která je naštěstí velmi vzácná. Jedná se o rychle se zhoršující stav s celkovými příznaky. Vyvíjí se několik minut po kontaktu s alergenem. Projevy postihují kůži (celotělová kopřivka, otoky), dýchací systém (dušnost s pískoty, kašel, kýchání, rýma), zažívací ústrojí (zvracení, průjem) a v nejhorším případě může dojít k poklesu tlaku krve s pocity na omdlení až kolapsovým stavem. Pokud k takové reakci dojde, například po hmyzím žihadle, je nezbytné neprodleně zavolat rychlou zdravotnickou pomoc.
Jak by měli lidé postupovat v případě alergické reakce na bodnutí hmyzem?
Záleží na druhu hmyzu. Nejčastější je poštípání komáry nebo ovády. Ranky nepříjemně svědí a druhý až třetí den může dojít k pozdní reakci s větším otokem, zatvrdnutím a promodráním v místě štípnutí, ale nedochází k žádné časné, život ohrožující reakci. Při těchto případech pomáhají antihistaminika – lokálně Fenistil gel či tablety, třeba Zyrtec, Analergin či Claritine. Jako prevenci lze využít podávání vyšších dávek vitamínu B1 (thiaminu), který má repelentní účinek, pach thiaminu z kůže je hmyzu nepříjemný. Závažnou reakci může způsobit bodnutí včelou, vosou či sršní u lidí s přecitlivělostí (alergií) na hmyzí jed. Rozlišujeme velkou lokální reakci na kůži a celkovou reakci anafylaktickou. Pacienti s prokázanou přecitlivělostí na hmyzí jed bývají vybaveni pohotovostními léky (tabletami kortikoidu a antihistaminiky) a v případě celkové reakce v anamnéze i adrenalinovým autoinjektorem (Epipen, Emerade). Pokud se objeví jakákoliv celková reakce, je nutné neprodleně přivolat rychlou zdravotnickou pomoc. Běžné zarudnutí v místě vpichu s mírnou bolestivostí a svěděním patří k normální reakci na složky hmyzího jedu. Ke zmírnění opět pomůže Fenistil gel, který ochlazuje místa vpichu, případně antihistaminikum v tabletách.
Mluví se také o sluneční alergii, která může být v létě velmi nepříjemná. Jak lze jejím projevům předcházet, případně řešit její následky?
K projevům sluneční alergie dochází s úbytkem ozonové vrstvy stále častěji. Nejčastěji trápí ženy ve věku 20 až 40 let a postihuje kůži dekoltu. Kritické jsou první sluneční paprsky, kdy kůže ještě není na UV záření zvyklá. Sluneční alergie se často kombinuje s přecitlivělostí na složky chemických UV filtrů. Typicky několik hodin po ozáření dochází ke svědění a zarudnutí s krupičkou, někdy až drobnými puchýřky. Doporučuji použít opalovací krémy s minerálními filtry a vysokými faktory. Zanechávají sice na pokožce bílý film, ale zato poskytují největší ochranu. Chemické filtry často obsahují octokrylen, který může sluneční alergii zhoršovat. Proto je potřeba volit krémy určené pro osoby se sluneční alergií. Večer po slunění je vždy nezbytné krém pečlivě smýt a kůži ošetřit, mám dobrou zkušenost s přípravkem Cicaplast B5, ale postačí jakýkoliv přípravek s panthenolem. Někomu může pomoci preventivní užívání antihistaminik (Zyrtec, Claritine), u někoho jsou projevy alergie závažnější a neobejde se bez lokálních nebo celkových kortikoidů. Toleranci UV záření zvyšuje také příjem beta karotenu.
A jak v létě co nejlépe pečovat o děti alergiky?
Nezanedbávat jejich léčbu, vybavit je léky i na tábory a poučit jejich okolí o způsobu aplikace a řešení akutních stavů. Alergickým dětem rovněž prospívá klimatoterapie – pobyt v horách nebo u moře.
Děkujeme za rozhovor.
Jaké alergeny v létě obtěžují lidi nejvíce?
Během prázdninových měsíců střídá sezóna kvetení trav a obilnin (červenec) sezónu kvetení plevelů pozdního léta, pelyňku a ambrozie. Vedle pylových alergenů jsou významné spory venkovních plísní Alternarie a Cladosporia. Včely bývají na rozdíl od jara méně aktivní a dominantním hmyzem se stávají vosy, i když letos se jich zdá být méně než v předešlých letech. Aktuální výskyt alergenů lze najít na stránkách www.pylovasluzba.cz.
Jakým způsobem se nejčastější letní alergie projevují?
Typické jsou slizniční projevy, alergická rýma a sezónní průduškové astma. Časté jsou rovněž kožní projevy, například reakce na procházku loukou, posečenou trávu, seno či na koupání v přírodních nádržích, jejichž voda obsahuje pyly. Po požití většího množství kyselého ovoce také může dojít k výsevu kopřivky.
Na co by si lidé měli dát pozor například při zahraniční dovolené, aby se vyhnuli nečekané alergické reakci, třeba v případě cizokrajných rostlin nebo pokrmů?
Nejčastější potravinové alergie vznikají v rámci zkřížené reaktivity s pyly. Alergičtí pacienti je většinou dobře poznají a problematickým potravinám se obvykle vyhýbají. Typickou reakcí může být nepříjemný pocit v ústech po požití jablek nebo ořechů u pacientů alergických na břízu, jde o tzv. orální alergický syndrom. Nečekaně může překvapit reakce na požití potravin obsahujících vysoký podíl histaminu nebo jiných biogenních aminů. Nejedná se o pravou alergickou reakci, ale její projevy mohou připomínat až anafylaxi. Nejčastěji k ní dochází při požití ne zcela čerstvého rybího masa či mořských plodů. Dochází k zarudnutí kůže, pocitům horkosti, otékání, daný člověk může mít rychlý pulz. Příznaky opět zmírní antihistaminika.
Jaké preventivní postupy či prostředky je během léta možné použít, aby lidé předešli nepříjemným projevům alergií?
Alergičtí pacienti obvykle své potíže dobře znají a jsou vybaveni protialergickými léky od svého lékaře. Základním lékem všech alergických projevů jsou antihistaminika, léky běžně dostupné v kterékoliv lékárně bez lékařského předpisu. Nejčastěji používané jsou Zyrtec a Claritine.
Jak by měli lidé postupovat, pokud se u nich nebo u někoho blízkého nečekaně projeví alergický záchvat na neznámý alergen? Existuje způsob, jak v akutním případě pomoci?
Jako alergický záchvat můžeme označit tzv. anafylaktickou reakci, která je naštěstí velmi vzácná. Jedná se o rychle se zhoršující stav s celkovými příznaky. Vyvíjí se několik minut po kontaktu s alergenem. Projevy postihují kůži (celotělová kopřivka, otoky), dýchací systém (dušnost s pískoty, kašel, kýchání, rýma), zažívací ústrojí (zvracení, průjem) a v nejhorším případě může dojít k poklesu tlaku krve s pocity na omdlení až kolapsovým stavem. Pokud k takové reakci dojde, například po hmyzím žihadle, je nezbytné neprodleně zavolat rychlou zdravotnickou pomoc.
Jak by měli lidé postupovat v případě alergické reakce na bodnutí hmyzem?
Záleží na druhu hmyzu. Nejčastější je poštípání komáry nebo ovády. Ranky nepříjemně svědí a druhý až třetí den může dojít k pozdní reakci s větším otokem, zatvrdnutím a promodráním v místě štípnutí, ale nedochází k žádné časné, život ohrožující reakci. Při těchto případech pomáhají antihistaminika – lokálně Fenistil gel či tablety, třeba Zyrtec, Analergin či Claritine. Jako prevenci lze využít podávání vyšších dávek vitamínu B1 (thiaminu), který má repelentní účinek, pach thiaminu z kůže je hmyzu nepříjemný. Závažnou reakci může způsobit bodnutí včelou, vosou či sršní u lidí s přecitlivělostí (alergií) na hmyzí jed. Rozlišujeme velkou lokální reakci na kůži a celkovou reakci anafylaktickou. Pacienti s prokázanou přecitlivělostí na hmyzí jed bývají vybaveni pohotovostními léky (tabletami kortikoidu a antihistaminiky) a v případě celkové reakce v anamnéze i adrenalinovým autoinjektorem (Epipen, Emerade). Pokud se objeví jakákoliv celková reakce, je nutné neprodleně přivolat rychlou zdravotnickou pomoc. Běžné zarudnutí v místě vpichu s mírnou bolestivostí a svěděním patří k normální reakci na složky hmyzího jedu. Ke zmírnění opět pomůže Fenistil gel, který ochlazuje místa vpichu, případně antihistaminikum v tabletách.
Mluví se také o sluneční alergii, která může být v létě velmi nepříjemná. Jak lze jejím projevům předcházet, případně řešit její následky?
K projevům sluneční alergie dochází s úbytkem ozonové vrstvy stále častěji. Nejčastěji trápí ženy ve věku 20 až 40 let a postihuje kůži dekoltu. Kritické jsou první sluneční paprsky, kdy kůže ještě není na UV záření zvyklá. Sluneční alergie se často kombinuje s přecitlivělostí na složky chemických UV filtrů. Typicky několik hodin po ozáření dochází ke svědění a zarudnutí s krupičkou, někdy až drobnými puchýřky. Doporučuji použít opalovací krémy s minerálními filtry a vysokými faktory. Zanechávají sice na pokožce bílý film, ale zato poskytují největší ochranu. Chemické filtry často obsahují octokrylen, který může sluneční alergii zhoršovat. Proto je potřeba volit krémy určené pro osoby se sluneční alergií. Večer po slunění je vždy nezbytné krém pečlivě smýt a kůži ošetřit, mám dobrou zkušenost s přípravkem Cicaplast B5, ale postačí jakýkoliv přípravek s panthenolem. Někomu může pomoci preventivní užívání antihistaminik (Zyrtec, Claritine), u někoho jsou projevy alergie závažnější a neobejde se bez lokálních nebo celkových kortikoidů. Toleranci UV záření zvyšuje také příjem beta karotenu.
A jak v létě co nejlépe pečovat o děti alergiky?
Nezanedbávat jejich léčbu, vybavit je léky i na tábory a poučit jejich okolí o způsobu aplikace a řešení akutních stavů. Alergickým dětem rovněž prospívá klimatoterapie – pobyt v horách nebo u moře.
Děkujeme za rozhovor.