V době nástupu do školky nebo školy prý může dojít ke změně formy alergie, kterou dítě trpělo, či ke vzniku nové alergie. Proč k tomu dochází a jakých alergií se to týká?
Projevy alergie se mohou u lidí měnit v průběhu celého života, nezávisle třeba na nástupu dítěte do školy či školky. V těchto obdobích hraje roli spíše nástup do kolektivu, kdy se dítě tzv. promořuje a je častěji nemocné. Zvláště u alergiků, kteří mají nižší obranyschopnost, se zvýšená nemocnost objevuje velmi často, a to nezřídka s komplikacemi ve formě bronchitidy s dušností a pískoty, protrahované rýmy či zánětů středního ucha. Změna typu alergie vždy závisí na interakci dědičné predispozice a vlivu prostředí. Její projevy mohou být u každého dítěte individuální. Alergické projevy u dětí zpravidla začínají v podobě kožních projevů –nejčastěji atopického ekzému nebo potravinové alergie hlavně na bílek, kravské mléko, sóju, ryby, arašídy či pšenici. Později v předškolním a školním věku mohou tyto příznaky i zcela vymizet a může se objevit senzibilizace na vzdušné alergeny, tedy roztoče, pyly, plísně nebo zvířata s projevy bronchiálního astmatu, alergické sezónní či celoroční rýmy, konjuktivitidy nebo dítě zvýšeně reaguje třeba na poštípání hmyzem. V průběhu celého života hovoříme o tzv. alergickém pochodu, kdy se mohou alergie kombinovat, mizet a znovu se projevovat.
Může jít o přechodný projev, nebo o chronický stav, který by měl vždy řešit alergolog?
Dispozice k alergickým reakcí je dědičná a celoživotní. Vzhledem k tomu, že onemocnění probíhají často akutně s ohrožením života, nebo chronicky, kdy se může kombinovat i více alergických onemocnění naráz, měl by být každý alergik sledován alergologem.
Jaké alergie se u dětí objevují nejčastěji? Mohou některé ohrozit dětské zdraví či život?
U dětí se setkáváme se všemi formami alergií. V předškolním věku nejčastěji s potravinovými alergiemi, které se projevují kožními projevy, průjmy, příměsí krve ve stolici, neprospíváním či akutní alergickou reakcí s vyrážkou, zvracením a dušností. Alergické astma se u dětí také často projeví již v předškolním věku, hlavně v podobě opakovaných bronchitid se sípáním a dušnostmi. Reakce na hmyzí štípnutí a sezónní pylové obtíže vídáme nejvíce u školních dětí. Pylové alergie se navíc mohou kombinovat se zkříženými alergiemi na potraviny (například bříza+jablko, ořechy, kiwi). Některé tyto formy alergie mohou probíhat i akutně s ohrožením života.
Jakých příznaků by si měli rodiče u dětí všímat a případně navštívit alergologa?
Varovnými příznaky alergií u dětí mohou být vyrážky, ekzémy, průjmy, přítomnost krve ve stolici, neprospívání, zvracení po jídle, otoky, dlouhodobá rýma a kašel, častá nemocnost, pískoty na průduškách, noční či ponámahový kašel a dušnosti, ucpaný nos, kýchání, časté záněty spojivek a také větší otok v místě vpichu nebo svědění kůže s otoky a dušností po poštípání hmyzem nebo po požití léků.
Mohou alergie, pokud se odborně neřeší, nějak výrazněji poškodit dětské zdraví?
Většina alergických onemocnění má chronický průběh, často probíhá i na více orgánech. Při oddalování léčby může dojít k trvalým, nevratným změnám na postižených orgánech, třeba ke ztenčení kůže a zhoršení její obranyschopnosti či trvalému zúžení průdušek nereagujícímu na úlevovou a protizánětlivou léčbu, které má za následek zhoršené okysličení organismu, pomalejší růst a podobně. Často může dojít také k nárůstu senzibilizace na další alergeny, kterému lze zabránit zahájením včasné alergenové imunoterapie prostřednictvím vakcín.
Můžete připomenout, jak se alergie diagnostikují a jak vyšetření u dětí probíhá?
Základem dobré diagnózy je anamnéza a analýza prostředí, ve kterém se dané dítě pohybuje, jeho jídelníčku či sportovních aktivit. V závislosti na věku a spolupráci dítěte potom můžeme provádět kožní alergenové testy, krevní testy s vyšetřením hladin specifických IgE protilátek, parametrů buněčné a protilátkové imunity, spirometrické vyšetření pro posouzení stavu průdušek či funkční vyšetření plic, lze měřit také hladinu NO (oxidu dusnatého) v kondenzátu vydechovaného vzduchu, která vypovídá o úrovni zánětu v dýchacích cestách.
Došlo v rámci alergologie k rozvoji, například v oblasti diagnostických či léčebných metod?
Diagnostické a léčebné metody se pořád rozvíjejí, laboratorní metody se neustále zpřesňují a umožňují stanovit diagnózu na stále větším spektru alergenů, máme také možnost vyšetření rekombinantních alergenů. V oblasti léčby se neustále zdokonaluje protiastmatická inhalační terapie, další velký pokrok nastal zavedením alergenových vakcín v tabletové formě u alergií na trávy či roztoče, které pacient užívá pohodlně doma.
Stále větší množství dětí trápí alergické astma. Lze říci, jaké mají děti v ČR riziko rozvoje astmatu?
Dětských astmatiků celosvětově stále přibývá, prevalence v České republice je 10–15%.
Jak by měli rodiče postupovat, pokud jejich děti trápí tento typ zdravotních obtíží?
V případě, že dítě trpí dlouhodobým či nočním kašlem, zahleněním, pískoty při zátěži, netolerancí zátěže, dušnostmi, častými bronchitidami a podobně, tak by mělo nejdříve podstoupit prohlídku u pediatra se základním fyzikálním vyšetřením, provedením výtěrů, eventuálně základních laboratorních testů. Následně je vhodné provést alergologické i ORL vyšetření, tedy posouzení stavu sliznic a možné hypertrofie nosní mandle, a také vyloučení gastroezofageálního refluxu.
Poradila byste rodičům nějaké způsoby prevence, které mohou zabránit rozvoji alergií, nebo mírnit jejich projevy?
Prevenci lze provádět na různých úrovních, například již v době těhotenství – vyloučením kouření v aktivní i pasivní formě, racionálním stravováním, omezením expozice zplodinám a podobně. U dětí je pak vhodné kojení do 4. měsíce dítěte s následným zaváděním příkrmů, nekuřácké prostředí, dostatek pohybu na zdravém vzduchu, otužování, omezení sedavých aktivit v interiéru s mobily a počítači, pestrý jídelníček. V případě již rozvinutého alergického onemocnění je kromě dodržování léčebného režimu vhodné také provedení eliminačních opatření zaměřených na odstranění alergenů a vybudování vhodného domácího prostředí pro alergika se snahou o snížení koncentrace roztočů, eliminaci plísní, omezení výskytu domácích mazlíčků nebo květin. Nelze zapomínat na to, že alergická onemocnění patří do skupiny psychosomatických chorob, kdy stres může výrazně zhoršovat průběh onemocnění, proto je podstatná i prevence psychosociálního stresu.
Jak na podzim nejlépe posilovat imunitu u dětí, aby prožily podzim ve zdraví?
Posilování imunity na podzim lze podpořit dostatkem přirozeného pohybu na čerstvém vzduchu, pestrou stravou s dostatkem vitamínu C a dostatečnou dobou rekonvalescence po prodělaném infekčním onemocnění i po obyčejné rýmě, tedy hned necvičit, netrénovat, raději na týden vynechat plavání a omezit náročnější fyzické aktivity.
Děkujeme za rozhovor.