Vánoce a silvestrovské oslavy konce starého a začátku nového roku jsou tradičně spojeny se zvýšenou konzumací alkoholu. S tím souvisí i častý výskyt stavu, který je obecně znám jako „kocovina“. Ale nezřídka dochází rovněž k případům akutních intoxikací alkoholem. MUDr. Pavel Šnajdr z Programu Health Plus vysvětlil, jak pověstná kocovina vzniká a jak tlumit její projevy. A také jak poskytnout první pomoc při otravě alkoholem.
Blíží se každoroční období vánočních večírků, které jsou spojeny se zvýšenou konzumací alkoholu. Můžete přiblížit, jak vyšší množství alkoholu působí na lidský organismus?
Malé dávky alkoholu působí na náš organismus stimulačně, vyšší naopak tlumivě. Na účinky alkoholu je zvlášť citlivý mozeček, jeho intoxikace je provázena příznaky poruchy koordinace a rovnováhy, jako je nepřesné cílení pohybů, špatná artikulace apod. Těžká opilost pak může vést ke ztrátě vědomí, hrozí i zástava dechu. Příležitostné a přiměřené pití alkoholu například během Vánoc a Silvestra nemusí být problém. Ale akutní intoxikace, pravidelné nemírné pití alkoholu, excesivní nárazové pití alkoholu a alkoholová závislost jsou čtyři nejčastější podoby nebezpečné konzumace alkoholu. Specifickou kapitolou je konzumace alkoholu v těhotenství nebo u mládeže mladší 18 let.
A jak působí alkohol na lidské tělo z dlouhodobého hlediska?
Negativních účinků alkoholu je bohužel velmi mnoho. Z dlouhodobého hlediska je alkohol významným karcinogenem, zvyšuje riziko vzniku mnoha nádorů, třeba ústní dutiny a krku, jícnu, jater, tlustého střeva, konečníku nebo prsu. Vyšší dávky alkoholu zvyšují rovněž rizika kardiovaskulárních onemocnění. Známý je také toxický vliv alkoholu na játra, který vyvolává jaterní cirhózu. Alkohol způsobuje i demenci, spouští či zhoršuje průběh mnoha různých psychiatrických chorob, jako je deprese nebo úzkostný syndrom, a zhoršuje kvalitu spánku. Pití alkoholu v těhotenství nezřídka vede k rozvoji tzv. fetálního alkoholového syndromu s mnohočetným poškozením plodu. Alkohol také nepříznivě interaguje s některými léčivy a může způsobit vážné zdravotní potíže chronicky nemocným, kteří tyto medikamenty užívají.
Některé názory naznačují, že mírné pití alkoholu může být i prospěšné. Je tomu tak?
Mnoho debat vyvolaly studie naznačující, že určitý pravidelný příjem alkoholu (odpovídající u muže 2–3 a u ženy 1–2 standardním drinkům za den), v porovnání s abstinenty snižuje riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Někteří propagátoři těchto studií pak dokonce mluví o „medicínsky doporučovaném“ příjmu alkoholu. Odpůrci těchto doporučení argumentují studiemi uvádějícími vliv alkoholu na celkovou úmrtnost, tedy nejenom na kardiovaskulární nemoci, ale také na nádory nebo cirhózu jater. Studie celkové úmrtnosti neukazují spolehlivě prospěšný efekt alkoholu. Studie úmrtnosti na nádorové choroby pak jednoznačně ukazují negativní vliv alkoholu, kdy není žádná bezpečná či doporučená hodnota. Když to tedy hodně zjednoduším – zdá se, že pokud máte vyšší individuální riziko kardiovaskulární choroby, je možné, že pravidelné pití alkoholu ve výše uvedených „malých“ dávkách Vám může prospět. Někdy se tomu říká „francouzský paradox“ – Francouzi totiž trpí relativně nízkým výskytem akutních srdečních příhod navzdory vyšší konzumaci nasycených tuků, zároveň ale konzumují více alkoholu. Pokud však máte vyšší individuální riziko vzniku nádoru, pití alkoholu Vám určitě neprospěje.
Co je to ten zmiňovaný standardní drink, respektive jaký má objem?
Pro porovnání konzumace různých typů alkoholických nápojů je zaveden pojem standardní drink (alkoholová jednotka). Obsahuje 10 gramů absolutního, tedy 100% etanolu. Jeden standardní drink (jedna jednotka) je tedy například přibližně jedno malé pivo s obsahem alkoholu 4 %, 1 dcl vína s obsahem alkoholu 12 % nebo 0,3 dcl tvrdého alkoholu s obsahem alkoholu 40%.
Liší se vliv alkoholu na muže a na ženy? A co může případně způsobit u dětí?
Ženský organismus je všeobecně vůči účinkům alkoholu mnohem citlivější, u žen dochází k rychlejšímu rozvoji závislosti i poškození tkání. Je to dáno mimo jiné menší hmotností žen, protože důležitým parametrem při odbourávání alkoholu je tělesná hmotnost, ale i menším množstvím enzymu alkoholdehydrogenázy. Co se týče dětí a dospívajících, tak neurologický výzkum ukazuje, že mozek adolescentů se vyvíjí a „dozrává“ ještě po 18. roce věku. Mozek je v tomto období mnohem zranitelnější a negativní efekt alkoholu či jiných návykových látek (třeba THC v marihuaně) je mnohem závažnější. Podle údajů Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády ČR zhruba 12 % šestnáctiletých pravidelně konzumuje alkohol. A přibývá také případů intoxikace alkoholem u dětí mladších 15 let, takže jde o velmi významný problém.
Jak může člověk poznat, že nadměrné pití alkoholu může být i jeho problém?
Včasná identifikace problému je zásadním krokem na cestě, jak situaci změnit. Na internetu lze nalézt mnoho online testů, které lidem mohou pomoci si problém uvědomit. Jeden z těch nejjednodušších (CAGE test) obsahuje tyto 4 otázky. Cítil jste někdy potřebu své pití omezit? Naštvala Vás někdy kritika vašeho pití? Měl jste někdy kvůli pití pocit viny? Dal jste si někdy drink hned po ránu, abyste se probral a začal den? Tři nebo čtyři kladné odpovědí indikují velmi vážnou situaci, dvě kladné odpovědi podezření, že takováto situace hrozí.
Během vánočních večírků kvůli nadměrné konzumaci alkoholu někdy dochází k otravám alkoholem. Jaké jsou zásady první pomoci při otravě alkoholem?
Větší množství alkoholu má tlumivý účinek a může vést až k zástavě dechu. V ČR umírá každý rok na intoxikaci alkoholem 300 až 400 lidí. Při vážném podezření na otravu alkoholem se ztrátou vědomí, která může vypadat i jako velmi hluboký spánek, je na místě volat rychlou záchrannou službu. Při zástavě dechu je pak třeba zahájit neodkladnou resuscitaci a volat záchranáře.
Po nadměrném popíjení alkoholických nápojů se u mnoha lidí projevuje „kocovina“. O co jde z fyziologického hlediska a jaké faktory vznik tohoto stavu ovlivňují? Existují nějaká opatření, která pomohou překonat kocovinu? Fungují některé „babské“ rady?
Na vzniku stavu obecně známého jako kocovina se podílí první metabolit oxidace alkoholu, tzv. acetaldehyd, který se dále rozkládá na acetát. Acetaldehyd je karcinogenní a cytotoxický, tedy poškozuje buňky, a to nejen v játrech. Při jeho odbourávání se zhoršuje dehydratace organismu a spotřebovává se glukóza. Základním pravidlem, jak kocovině předcházet, je večer před tím vypít jen přiměřené množství alkoholu. Nepijte na prázdný žaludek. Nekuřte, nebo kouření během pití omezte. Pijte nealkoholické nápoje, především vodu k „naředění“ alkoholu. Vypijte jí alespoň dvě velké sklenice, než půjdete spát. Pokud ráno kocovinu přesto máte, pijte dost tekutin pro vyrovnání dehydratace. Přínosné jsou sladké nápoje, jako džus, sladký čaj nebo cola, protože hladina cukrů bývá snížená. Na bolest hlavy můžete užít 1–2 Paraleny. Zkuste něco sníst. Oblíbená „babská rada“ je česnečka, která může posloužit k rehydrataci. Možná, že česnek může mít nějaký další blahodárný vliv, ale žádnou takovou studii neznám. Jedlá soda pak může snížit pocity kyselosti a pálení žáhy (pyrosis) při refluxu, který je obecně alkoholem zhoršován a vyvolává velmi nepříjemné pocity.
Jak z pozice lékaře hodnotíte metodu tzv. „vyprošťováka“, kdy lidé tlumí příznaky kocoviny konzumací dalšího alkoholu? Jak je to pro organismus nebezpečné?
Mnoho pijáků na tuto metodou „přísahá“. Jedním z efektů by mohlo být doplnění hladinky alkoholu, ale to je již velmi varovným příznakem možné závislosti. Nutnost pití drinku hned po ránu (tzv. eye opener) je jedním ze 4 parametrů, které zjišťuje již zmiňovaný čtyř-otázkový CAGE test.
Lze nějak stanovit, jaká je „přiměřená míra“ konzumace alkoholu během vánočního období za 1 den/1 týden? Většina obyvatel ČR nejsou abstinenti. Jak mohou poznat, kde je jejich „přiměřená“ hranice?
V evropských zemích se počet abstinentů pohybuje jen mezi 10–20% populace. Buďme tedy realisty, většina z nás alkohol pijeme. Pro minimalizaci negativních zdravotních dopadů je dobré se řídit následujícími doporučeními, a to nejen během svátků.
- Zdraví pravidelní konzumenti alkoholu by neměli překračovat dávku u mužů 2 (nebo 3) standardních drinků za den, u žen 1 (nebo 2) standardních drinků za den.
- Zdraví příležitostní konzumenti alkoholu by neměli překračovat dávku 4–5 standardních drinků jednorázově.
- U gravidních a kojících žen je nejspolehlivější variantou úplná abstinence.
- Nejškodlivější je alkohol u mládeže do 15 let, které by se konzumace alkoholu měla úplně znemožnit. U mládeže věku 15–18let je nutné udělat maximum pro to, aby se pití alkoholu v tomto období co nejvíce oddálilo a minimalizovalo.
Foto: Depositphotos.com