Aktuálně je svět nervózní z koronaviru, ale některé nemoci ohrožují lidské zdraví i život mnohem více a zákeřněji, například nádorové choroby. Proto jsme se v rozhovoru s osobní lékařkou a internistkou Programu Health Plus MUDr. Gabriele Kováčik zaměřili na důležité aspekty prevence proti vzniku karcinomů. Pomáhají snižovat riziko rozvoje i mnoha dalších vážných onemocnění a všeobecně podporují imunitu lidského organismu. I proti novým virům.
Genetické předpoklady ke vzniku karcinomu asi nelze ovlivnit, ale některá rizika ovlivnit lze. Na co by se lidé při prevenci proti rakovině měli nejvíce zaměřit?
Pokud v nás rodiče vypěstovali základy zdravé životosprávy, dbali na zdravou výživu, umožnili nám pravidelné pohybové aktivity, nekouřili a nepili nadměrně alkohol, měla by pro nás být prevence nádorových onemocnění v zásadě bezproblémová. Rodiče by svým dětem měli být příkladem také v tom, že je třeba chodit na pravidelné preventivní prohlídky. Protože včasný záchyt nemoci umožňuje buď úplné vyléčení, nebo podstatně prodlužuje očekávané přežití.
Lidé, kterým jejich rodiče tento základ nedali, by měli dát na doporučení, která dostávají ve škole, od svých lékařů i ze sdělovacích prostředků. Protože základní zásady prevence proti nádorovým i dalším chorobám nejsou nijak složité – zdravě jíst a udržovat si normální váhu, pěstovat pravidelnou pohybovou aktivitu, vyhýbat se zlozvykům jako pití alkoholu či kouření, užitečné je také kontrolovat hladinu stresu. Bohužel často platí, že v mládí lidé do vzdálené budoucnosti nehledí. Případný karcinom je strašák příliš vzdálený.
K významným předpokladům pro vznik karcinomů patří obezita. V jakém rozmezí by lidé měli udržet svou váhu, aby snížili riziko? Kdy by již měli požádat o pomoc odborníka?
Pro laika nejjednodušším způsobem, jak může zhodnotit svou tělesnou hmotnost, je výpočet tzv. indexu BMI (Body Mass Index). Ten je dnes mezinárodně nejvíce používaným měřítkem pro stanovení obezity. BMI lze vypočítat pomocí vzorce BMI = hmotnost [kg] / (výška [m])². Pro výpočet lze využít třeba kalkulačky BMI na internetu. Výsledek se hodnotí dle stanovené tabulky. Normální váha se pohybuje mezi hodnotami 20–25, index do 30 signalizuje obezitu 1. stupně, tedy lehkou otylost. BMI od 30–40 značí již výraznou otylost a výsledek nad 40 je znamením obezity 3. stupně, která je označována jako maligní či morbidní. Ideální je tedy udržovat svůj index BMI v rozmezí od 20–25.
Rozšíření obezity ve vyspělých zemích je vysoké a stále se zvyšuje, velké riziko představuje rovněž u dětí. Kromě faktorů vnitřních, tedy genetických, hormonálních, metabolických a psychických, přestavují mnohem větší problém vlivy vnější. Ty se vyznačují nerovnováhou příjmu a výdeje energie. Naše strava je bohatá na vysoký obsah tuků a jednoduchých cukrů, ale chybí jí ochranné látky – vlákniny a vitamíny (C, B, E). Nadměrný příjem potravy navíc není vyvážen dostatečnou fyzickou aktivitou.
První kontakt a pohovor ohledně rizika obezity (v případě BMI nad 30) by měl proběhnout u osobního/praktického lékaře, případně u specialisty (diabetolog, kardiolog, endokrinolog, ale i gynekolog atd.), kam klient pravidelně dochází. Pokud po správné edukaci o možnostech redukce tělesné hmotnosti nedochází k poklesu BMI, je potřeba vyhledat pomoc dietologa, resp. obezitologa.
Jaký vliv na vznik nádorových onemocnění má vysoký tlak a vysoká hladina cholesterolu v krvi? Jaké jsou možnosti prevence?
U těchto dvou faktorů není souvislost se vznikem karcinomu tak jasná, musí se na ně nahlížet ze široka. Zvýšení krevního tlaku prokazatelně způsobuje vysoký příjem kuchyňské soli (buď přímo nebo v potravinách a minerálkách), nadměrná konzumace alkoholu, obezita, chybějící nebo nedostatečná fyzická aktivita, kouření a nadměrný stres. Vysoká hladina cholesterolu je obvykle spojena s vysokým příjmem nasycených mastných kyselin, nízkým příjmem vláknin a zeleniny, obezitou, nedostatečnou fyzickou aktivitou, ale i s nadměrnou konzumací alkoholu. Oba rizikové faktory mají tedy velmi podobné příčiny.
Pro udržení normálního krevního tlaku a hladiny cholesterolu je vhodné pravidelně a zdravě jíst, nevečeřet 3 až 4 hodiny před spánkem a omezovat stres. V rámci dietních opatření je doporučeno snížit příjem nasycených mastných kyselin na 10 % celkového energetického příjmu a zvýšit příjem nenasycených mastných kyselin, vlákniny, zeleniny a ovoce. Právě nedostatek těchto složek potravy je spojen s vyšší četností výskytu u nádorů střev. U jiných druhů karcinomů se jedná o významný faktor, ale není prokázána přímá souvislost.
Často zmiňovaným rizikovým faktorem je nedostatek pohybové aktivity. Co je z pohledu zdravotní prevence „dostatečná“ fyzická aktivita? Kolik času denně/týdně by lidé měli věnovat aktivnímu pohybu?
V současné době už většina pracovních aktivit není spojena s fyzickou aktivitou. Žijeme v přetechnizované době, kde na vše máme nástroje, které nám práci ulehčují. To se vztahuje na všechny oblasti pracovního i soukromého života. Do práce jezdíme autem, do kanceláře výtahem a domů je to stejné. Naše tělo se nemusí namáhat. Přitom mu dopřáváme stejný přísun energie, jako měli naši předkové při práci na poli. Tento příklad je možná extrémní, ale poměrně typický.
Tělesná nečinnost a sedavý způsob zaměstnání jsou spojeny s velkým množstvím zdravotních problémů včetně kardiovaskulárních chorob, diabetu, zvýšeného krevního tlaku, osteoporózy a chronických poruch pohybového aparátu a páteře.
Přiměřená tělesná aktivita je spojena s ochranným vlivem na mnoho oblastí našeho zdraví. Velmi pozitivní efekt je dobře zdokumentovaný třeba v případě snížení rizika nemocí srdce a cév, snížení krevního tlaku i na zlepšení lipoproteinového profilu (roste hladina prospěšného HDL cholesterolu a klesá hladina škodlivého LDL cholesterolu). Pohyb nám pomáhá k redukci tělesné váhy a prevenci vzniku obezity, ke snížení hladiny glukózy v krvi a zvýšení glukózové tolerance. Pravidelná fyzická aktivita pomáhá v boji s osteoporózou i se stresem, umožňuje nám relaxovat. Jako vhodný pohyb se všeobecně doporučuje chůze, jízda na kole a plavání. Jde o pohybové aktivity, které jsou vhodné v podstatě pro každého.
Je prospěšné věnovat fyzické aktivitě alespoň 30–45 minut 3–5x týdně, tím zlepšujeme naši kardiorespirační zdatnost. Obecně platí, že důležitá je pravidelnost a dlouhodobost, efekt se dostaví časem. Zvolený typ pohybové aktivity by měl přinášet radost a uspokojení a zátěž při pohybu by měla být zvyšována postupně, aby nedocházelo k přetěžování. Zásadní je dodržet bezpečnost – pokud se dostaví bolesti na prsou či v pažích, cítíte hukot v uších, nepravidelný tep, značné bolesti ve svalech, tak je nutné přestat. Dýchání ústy a následné bolesti svalů po výkonu jsou známkou nadměrné fyzické zátěže. Pokud si lidé nejsou jisti vhodností vybrané aktivity vzhledem k jejich zdravotnímu stavu, mohou situaci konzultovat se svým osobním či praktickým lékařem.
Riziko vzniku nádorových onemocnění ovlivňuje i kouření, alkohol a návykové látky. Pokud mají lidé v této oblasti problém a chtějí přestat, jak mají postupovat?
Kouření, nadměrná konzumace alkoholu a zneužívání návykových látek je skutečně velkým problémem, který se vyskytuje v každé věkové skupině. Děti a dospívající se vyznačují tím, že jsou zvědaví a chtějí vše vyzkoušet. U nich má vliv osvěta, rodina a škola s tím účelem, aby pochopili, že se jedná o věc pro život zbytnou a především nebezpečnou.
Pro toho, kdo chce přestat, je důležité najít si důvod, proč přestat. Z dlouholetých zkušeností vím, že vůbec nefunguje, když lékař apeluje na zdraví dotyčného. To pro většinu postižených závislostí není dostatečným důvodem.
V případě kouření to vidím jako prvořadý úkol pro praktické lékaře. Ti by měli při preventivní prohlídce průběžně aktualizovat anamnestické údaje včetně informací o kouření a dalších návycích a posoudit aktuální situaci. Totéž platí pro specialisty, jako jsou třeba kardiologové, pneumologové nebo diabetologové, ti všichni jsou kompetentní kuřákovi fundovaně poradit. Medicína dnes dokáže nabídnout léky jako Champix, který je vázán na předpis. Někdy stačí vysvětlit použití volně prodejných preparátů, které většinou „selhávají“ kvůli chybné aplikaci v rozporu s návodem k použití. Existuje také možnost psychoterapie a konzultace s odborníky v centrech pro léčbu závislosti na tabáku založených prof. MUDr. Evou Králíkovou.
V boji s alkoholem pomáhají sdružení jako Anonymní alkoholici. Samozřejmě pro nejtěžší případy a jiné typy závislostí je možná léčba v rámci léčeben pro odvykání nebo v klinikách a centrech adiktologie. Svoje místo má samozřejmě i psychologie, která je nezbytnou součástí léčby. Pro úspěšnou léčbu je také důležité, aby spolupracovala celá rodina klienta.
Také nadměrný stres je významným negativním faktorem pro nádorové choroby i další vážná onemocnění. Jaké jsou dnešní možnosti prevence proti stresu a jak může v tomto ohledu lidem pomoci jejich osobní/praktický lékař?
Stres je poměrně novým rizikovým faktorem, o němž se intenzivně mluví hlavně v posledních 20 letech. Vliv stresu na různá onemocnění není jednoznačně prokázaný, ale předpokládané souvislosti mezi působením stresu (zvláště chronického) a vznikem a rozvojem řady poruch a onemocnění byly v lékařské literatuře popsány, jde třeba o poruchy spánku, soustředění, bolesti hlavy, kardiovaskulární i nádorové choroby. Možná rizika stresu se mohou projevit v podobě následků pro duševní zdraví včetně aktuálního psychického stavu, rizikem rozvoje somatických chorob i psychosomatických onemocnění a mají negativní důsledky rovněž pro celkovou imunitu organismu.
Stres a jeho důsledky by měl patřit k tématům zdravotní výchovy. Lidé by se měli dozvědět, že stres je důsledkem nesouladu mezi požadavky, které na ně doléhají, a jejich možnostmi tyto požadavky splnit. Zdrojem stresu přitom mohou být všechny životní dimenze – práce, ekonomická situace, manželství a rodinný či soukromý život, zdravotní stav (vlastní i blízkých osob), ale také životní plány a perspektivy. Jde o naplnění životní spokojenosti v jednotlivých dimenzích, jejich vzájemnou vyrovnanost a celkovou úroveň životní spokojenosti.
Nezastupitelnou úlohu v odhalení příčin stresu a podání pomocné ruky má osobní/praktický lékař. Zná svého klienta, sleduje jeho život a zdravotní stav. Je schopen odhalit změny, které klient sám není schopen postřehnout a často je ani nechce vidět. Pokud má lékař s klientem vybudovaný vztah důvěry, je schopen odhalit zdroj chronického stresu. Může mu doporučit způsoby, jak omezit situace, které chronický stres vyvolávají, a zabránit vzniku nepříznivých změn na zdravotním stavu. Lékař může klienta mj. naučit, jak si vytvořit pořadí důležitosti, umění odpočívat i jaké používat relaxační techniky. Všechny životní změny však vyžadují čas, klidné prostředí a trpělivost. Je to dlouhodobý proces, který nejefektivněji vede erudovaný psycholog.
Děkujeme za rozhovor. Brzy se zaměříme na prevenci proti jednotlivým typům karcinomů.
Foto: Depositphotos.cz