Po skončení nouzového stavu v ČR stále více lidí vyráží do přírody. Po mírné zimě se však očekává vysoký výskyt klíšťat. Mnoho z nich může být infikovaných a po kousnutí člověku způsobit vážné onemocnění, jako je klíšťová encefalitida, lymeská borelióza či vzácnější tularémie. Jak minimalizovat riziko nákazy a předejít závažným zdravotním problémům vysvětlil hlavní lékař polikliniky, Doc. MUDr. Jan Kábrt, CSc.
Proč jsou klíšťata pro lidský organismus tak nebezpečná?
Klíšťata mohou přenášet řadu onemocnění, v oblasti ČR se jedná hlavně o nákazu klíšťovou encefalitidou či lymeskou boreliózou. Odhaduje se, že až 20 % klíšťat je infikováno a mohou způsobit nemoc. Záleží na imunitním systému infikovaného, zda se s nákazou vypořádá. U nakaženého člověka může dojít jen k tvorbě protilátek bez projevu onemocnění, nebo až k těžkému poškození organismu s celoživotními následky.
Můžete stručně popsat, jak přenos nákazy z klíštěte na člověka probíhá? A záleží na tom, jak dlouho je klíště přisáté?
Klíště je druh roztoče, nebezpečný je druh Ixodidae. Vývoj klíštěte je komplikovaný, trvá 2–3 roky, samičky klíštěte po oplodnění nakladou vajíčka, z nichž se vyvinou larvy (nymphy), jež se přemění v dospělé klíště (imago). Velmi nebezpečná je již expozice infikovanými larvami, které jsou kvůli malé velikosti (několik mm) často nezpozorované. Riziko přenosu nemoci se zvyšuje délkou expozice klíštětem a je zřetelně vyšší, když není klíště odstraněno do 72 hod.
Ozývají se názory, že někteří lidé klíšťata přitahují, zatímco jiní lidé je spíše odpuzují. Lze říci, zda to platí a čím to může být způsobeno?
Existuje skutečně individuální vnímavost, kdy někteří lidé jsou méně přístupní k uchycení klíštěte. Je možné, že lidé vzdorující klíšťatům mohou být chráněni nějakým endogenním (tzn. vnitřním) repelentem.
Existují různé rady, jak přisáté klíště odstranit. Jaký postup doporučují lékaři?
Před vytažením není třeba klíště ničím potírat. Vytahuje se pinzetou, uchopí se těsně u kůže, minimálně zmáčkne a kývavým nebo krouživým způsobem opatrně vytáhne. Klíště se potom likviduje spálením nebo utopením. Klíště je také možné odeslat do laboratoře k analýze, zda je nositelem infekce. Pokud se při odstraňování klíště přetrhne a hlavička zůstane v ráně, je zapotřebí ji opatrně vytáhnout pinzetou nebo speciálními klíšťkami. K následné dezinfekci se používají běžné prostředky, například Jodisol nebo Ajatin.
Jak dlouho by lidé měli sledovat místo, kde bylo klíště přisáté?
Místo po klíštěti je třeba sledovat několik dnů, alespoň týden. Varovným projevem je hlavně vznik červené ostře ohraničené skvrny, která se šíří do periferie a má centrální vyblednutí. Může jít o tzv. erythema migrans, časný projev nákazy Borrelií burgdorferi, která způsobuje lymeskou boreliozu.
Klíšťová onemocnění jsou nebezpečná tím, že mohou probíhat bez výraznějších příznaků. Podle čeho by tedy lidé měli poznat, že jsou možná infikováni a měli by navštívit lékaře?
Klíšťová encefalitida je virové onemocnění s dvoufázovým průběhem. Průměrná inkubační doba je jeden týden. V první fázi se obtíže podobají chřipce s mírnou bolestí hlavy a nízkými teplotami, ve druhém týdnu dojde k výraznému zhoršení stavu s poruchou vědomí a další neurologickou symptomatologií. Lymeská borelióza má časné stadium většinou s erytémem (červená skvrna s vyblednutím), někdy s chřipkovými příznaky, následná disemovaná forma může vést k onemocnění pohybového, nervového nebo kardiovaskulárního systému. Infekce může v případě obou chorob proběhnout bez příznaků a je prokazatelná jenom laboratorně zvýšeným titrem protilátek.
Můžete poradit účinné způsoby prevence?
K prevenci vzniku onemocnění lymeskou boreliózou se doporučuje po expozici klíštětem užít jednorázově ATB – 200 mg doxycyklinu. Prevencí vzniku klíšťové encefalitidy je očkování vakcínou FSME. Celkem je třeba očkovat 3x, druhá dávka se dá 1–3 měsíce po prvé dávce a třetí dávka v odstupu 5–12 měsíců. Přeočkovávat se má pak po 3–5-ti letech. Začít očkovat se má již v zimním období, protože začátkem jara jsou již klíšťata aktivní a infekční.
V rámci prevence se často využívají různé repelentní přípravky či náramky i různé přírodní prostředky odpuzující hmyz. Je tato ochrana dostatečná?
Ke snížení rizika je vhodné používat insekticidní repelenty s DEET látkou, které jsou volně prodejné. Po návratu z rizikové oblasti se doporučuje vykoupat a vizuálně tělo zkontrolovat.
Jak vysokou míru ochrany nabízí očkování? Kdy je nejvhodnější termín vakcinaci provést a jak dlouho ochrana vydrží?
Očkování proti lymeské borelióze není dostupné. FSME vakcína proti klíšťové encefalitidě je velmi účinná a je třeba začít očkovat již v zimních měsících. Proočkování české populace je bohužel mnohonásobně nižší než například u obyvatel Rakouska a je důsledkem nedůvěry lidí k očkování kvůli často nepřiměřeně zdůrazňovaným rizikům.
Děkujeme za rozhovor.
Foto: Depositphotos.com