Populaci v ČR i dalších vyspělých zemích světa trápí epidemie civilizační choroby nazývané diabetes, v tuzemsku známé jako cukrovka. Proč počet nemocných stále výrazně roste? Jak tato nemoc ohrožuje lidský organismus a jaké jsou moderní možnosti léčby? Na tyto i další otázky odpověděl hlavní lékař Programu Health Plus, Doc. MUDr. Jan Kábrt, CSc.
Cukrovka alias diabetes je v ČR jedním z nejrozšířenějších civilizačních onemocnění. V roce 2018 počet lidí léčených s cukrovkou dokonce přesáhl milion. Proč diabetiků stále přibývá?
Stoupá počet nemocných s oběma typy cukrovky, třebaže počet nemocných s cukrovkou II. typu je početně daleko vyšší. U tohoto typu je důvod vysokého počtu nemocných jasný, je to nezdravý způsob života, nedostatek pohybu a vzestup tělesné hmotnosti. Vysvětlení vyššího výskytu cukrovky I. typu je obtížnější, zvažuje se nadměrná aktivace imunitních mechanismů způsobená rovněž změnami životního stylu.
Jak diabetes ohrožuje lidský organismus a jakými symptomy se projevuje?
Cukrovka I. typu se častěji vyskytuje u mladých lidí i dětí. Je způsobena zánikem beta buněk ve slinivce, proti nimž se v těle tvoří protilátky, které buňky zničí. Cukrovka II. typu je hlavně onemocněním středního a vyššího věku. V tomto případě beta buňky sice vytvářejí dostatek insulinu, ale ten v cílových tkáních přestává fungovat. Cukrovka I. typu mívá zřetelné projevy. Nemocní mají velkou žízeň a dochází k poklesu váhy. Projevy cukrovky II. typu mohou být málo zřetelné a mají vazbu na vznik srdečních a cévních onemocnění. Oba typy diabetu jsou závažné. Cukrovka II. typu především proto, že může probíhat dlouho, skrytě a kvůli tomu je mnohdy neléčená.
Cukrovka je celoživotním onemocněním, s nímž je spojováno mnoho dalších závažných zdravotních problémů. Jaké další zdravotní komplikace mohou diabetiky postihnout?
Jsou to především nemoci srdeční a cévní. Diabetikům hrozí srdeční infarkt nebo mrtvice, ale rovněž může docházet k poškození ledvin či změnám oční sítnice se zhoršením zraku. Špatně léčení diabetici mají častěji různé kožní nemoci nebo frekventovanější výskyt nádorových chorob. Výjimkou není „prezidentská nemoc“, tzn. poškození periferních nervů se ztrátou citlivosti a špatnou koordinací chůze.
Jaké jsou nejvýznamnější rizikové faktory pro rozvoj diabetu? Mají nějaký podíl genetické predispozice a výskyt cukrovky v nejbližší rodině?
Pro autoimunní typ cukrovky I. typu je asi z 1/2 genetická predispozice, z druhé poloviny pak vzniká vlivem zevního prostředí. Cukrovka II. typu je tzv. civilizační chorobou, jež je spojena s přejídáním, vznikem obezity a nedostatkem pohybu. Hrozba vzniku diabetu je odvoditelná i z rodinné anamnézy. Již z dob řeckého lékaře Hippokrata se traduje, že co se vyskytovalo u rodičů, může postihnout také jejich potomky.
Podle názoru mnoha odborníků je v ČR mnoho nediagnostikovaných pacientů, kteří mají vysoké riziko vzniku přidružených závažných zdravotních komplikací. Jakým příznakům by lidé měli věnovat pozornost a raději navštívit lékaře?
Za varovné příznaky lze považovat velkou žízeň, pokles váhy nebo zhoršení zraku, které jsou typické pro náhlý vznik cukrovky I. typu. Pokud jde o II. typ diabetu, pak především obézní lidé středního a vyššího věku s pozitivní rodinnou anamnézou by měli znát svoje glykemie (krevní cukr), tedy koncentraci glukózy v krvi.
Pokud je u člověka podezření na diabetes, jakým způsobem probíhá vyšetření?
Stanoví se tzv. glykemie na lačno, která má být nižší než 5,5 mmol/l. Pokud je vyšší než 7,0 mmol/l, jedná se o cukrovku. V případě nejasnosti se dělá ještě glukózový toleranční test, kdy se na lačno vypije čaj obsahující 75 g glukosy a glykemie by měla do 2 hodin klesnout pod 7,0 mmol/l. U cukrovky způsobené nedostatkem insulinu se provádějí složitější vyšetření, například stanovení protilátek proti insulinu či stanovení tzv. C peptidu, což podá informaci o aktivitě betabuněk slinivky.
Když je diagnóza diabetes potvrzena, jakým způsobem se postupuje dále? Jaké možnosti léčby nabízí Program Health Plus?
Diagnostikovaný pacient musí být především edukován o variantách léčby. U cukrovky II. typu je nedílnou součástí úprava stravování, v případě nadváhy i zavedení redukční diety. Pokud tato opatření nestačí, tak je nutno rozhodnout, zda postačí léky v tabletové formě, či zda je nutné podávat injekční farmaka. Ve většině případů je pacient vybaven glukometrem, aby si mohl sám kontrolovat glykemie. Naše klienty s prvozáchytem cukrovky předáváme do spolupracujících diabetických center na specializovaných pracovištích, kde se jim dostane veškeré potřebné péče.
V poslední době se hovoří o nové komplexní léčbě cukrovky, která pomáhá řešit i další komplikace spojené s diabetem, třeba nadváhu či vysoký tlak. Můžete přiblížit, o co jde?
Farmakologická léčba I. i II. typu cukrovky má poměrně raketový rozvoj. Základním lékem stále zůstává Metformin. Glifloziny zvyšují odpad cukru močí, analogy GLP-1 zvyšuji citlivost k insulinu a snižují chuť k jídlu a gliptiny slouží jako inhibitory enzymu DPP-4. Tento enzym rozkládá GLP-1, který se tvoří ve střevě a také snižuje glykemie. V současnosti je možné léčbu diabetu výrazně individualizovat, často s pomocí kombinace léků, které postihují jednotlivé patofyziologické mechanismy. Doménou léčby cukrovky I. typu však zůstávají insuliny.
Vznik diabetu je často spojen s obezitou, nadměrnou konzumací cukru a nedostatkem pohybu. Nejlepším způsobem prevence je tak přiměřený zdravý jídelníček s omezením cukru a větší množství aktivního pohybu. Jaké další způsoby prevence lze doporučit?
Prevenci vzniku diabetu I. typu neznáme, jen zhruba tušíme, proč se nastartují autoagresivní mechanismy, které ničí beta buňky slinivky. Prevencí cukrovky II. typu je dobrá životospráva a především pohyb. Ideální je každodenní středně těžká fyzická zátěž zhruba kolem 30 minut, například pomalý běh, nebo alespoň dlouhé procházky.
Je možné odhadnout, kam se léčba cukrovky bude v budoucnu vyvíjet?
Léčba cukrovky I. typu je již nesmírně sofistikovaná a dochází k rychlému rozvoji mobilních technologií. Jsou k dispozici analogy insulinu, který působí rychleji než lidský insulin. Existují implantabilní podkožní senzory, které dlouhodobě monitorují glykemii. Insulin je dnes možné podávat kontinuálně pomocí malé pumpy. Jsou také varianty RT-CGM, kdy insulinová pumpa reaguje na hodnoty glykemie z podkožního senzoru a zastaví se při nízkých hodnotách. Tato nová technologie samozřejmě vyžaduje zaučení pacienta a jeho spolupráci. Do budoucna jistě můžeme očekávat i další nové technologie, díky nimž bude léčba cukrovky jednodušší a příjemnější pro pacienty.
Foto: Depositphotos.com