Před časem jsme Vás na webu informovali o možnostech prevence proti onemocnění Covid-19. Vzhledem k tomu, že se znalosti o této chorobě stále vyvíjejí, jsme se s MUDr. Romanem Koškem opět zaměřili na koronavirus a nové poznatky o preventivních opatřeních pro nejvíce rizikové skupiny. Pokud do ČR dorazí předpokládaná 2. vlna epidemie, bude užitečné být připraven...
Virus SARS-CoV-2 a související onemocnění Covid-19 byly donedávna pro lidstvo velkou neznámou. Co se od v tomto ohledu v posledních týdnech změnilo?
Aktuálně probíhá na celém světě intenzivní výzkum týkající se viru SARS-CoV-2 a klinický výzkum zaměřený na léčbu a prevenci onemocnění Covid-19. Svědčí o tom počet článků nejen v odborných časopisech, který roste exponenciální rychlostí. Jen za poslední týden v květnu jich přibylo přes 1900. Zájem o horké téma a snaha o rychlé publikování jsou však spojeny s rizikem zveřejnění článků různé kvality. Výsledky velkých, standardně vedených klinických studií zatím nejsou k dispozici. Proto se názory na doporučenou léčbu a prevenci mohou v budoucnosti dále měnit v závislosti na stupni dosažených znalostí. Státní ústav pro kontrolu léčiv v ČR (SÚKL) průběžně monitoruje publikace v odborné literatuře a informuje o aktuálním stavu výzkumu léčivých látek či léčivých přípravků, které procházejí hodnocením účinnosti a bezpečnosti na léčbu nemoci Covid-19. V databázi SÚKL je nyní sledováno 545 klinických hodnocení z celého světa, v nichž se hodnotí více než 50 nejnadějnějších léčivých přípravků. V popředí zájmu jsou nyní zejména čtyři možnosti léčby, které rovněž zaštiťuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jde o remdesivir, chlorochin/hydroxychlorochin, lopinavir/ritonavir a lopinavir/ritonavir v kombinaci s interferonem beta. Ve všech těchto případech se jedná pouze o experimentální léčbu. Žádné z těchto léčiv není zatím oficiálně schváleno (registrováno) k léčbě nemoci Covid-19.
Můžete připomenout, jaké skupiny osob patří mezi nejvíce ohrožené virem SARS-CoV-2?
Z dostupných informací vyplývá, že onemocnění Covid-19 nejčastěji ohrožuje může ve věku nad 65 let. Vysoce ohroženy jsou také osoby obou pohlaví, které trpí obezitou, hypertenzí (76,1 %), diabetem (35,5 %), ischemickou chorobou srdeční (33 %) nebo fibrilací srdečních síní (24,5 %), mají onkologickou diagnózu (20,3 %), chronické onemocnění ledvin (18 %) či obstrukční onemocnění dýchacích cest (13,2%), v nízkém procentu rovněž lidé s demencí (6,8 %). Zároveň platí, že riziko onemocnění Covidem-19 zvyšuje tzv. polymorbidita, tedy výskyt více chronických chorob najednou. Dvě rizikové diagnózy zvyšují riziko onemocnění o 25,6 %, tři a více diagnóz o 48,5 %.
Jaká jsou aktuální obecná doporučení pro prevenci Covid-19?
Zásadní je pravidelná konzumace protizánětlivé potravy, tedy ovoce, zeleniny, vlákniny a probiotik zároveň se sníženou konzumací masa, nasycených tuků a vysoce zpracovaných potravin s nadbytkem cukrů a soli. Velmi přínosná je aerobní fyzická aktivita, stačí jen malá intenzita, ale zato pravidelně. Doporučuje se také snížení stresu, dostatek spánku a udržení sociálních vazeb. Vzhledem k výše řečeným rizikovým faktorům je základem prevence dobrá kompenzace chronických chorob a samozřejmě dodržení všech protiepidemických opatření. Předpokládá se, že nakažená osoba je infekční již 1−3 dny před projevem prvních příznaků a že až polovina případů onemocnění může být vztažena k přenosu od lidí asymptomatických (bez příznaků nemoci) či presymptomatických (před projevem prvních příznaků nemoci).
Existují nějaká specifická preventivní opatření pro nejvíce rizikové skupiny?
Specifická preventivní opatření jsou zatím pouze na empirickém základě a nejsou podložena žádnými dokončenými klinickými studiemi. Ale mohu zmínit například očkování proti chřipce a pneumokoku nebo dostatečný příjem vitamínů C a D. Celý svět pak samozřejmě nedočkavě čeká na vakcínu proti Covid-19.
Jak může očkování proti chřipce a pneumokoku pomoci proti viru SARS-CoV-2?
Očkování proti chřipce snižuje riziko oslabení organismu chřipkou při časově souběžných epidemiích obou onemocnění. Aktuální proočkovanost proti chřipce v ČR je nyní 10–20 % u rizikových osob a zhruba 5–6 % u ostatní populace. Za optimální je považováno dosažení 75 % očkované populace. Vakcína proti pneumokoku má za cíl zabránit vzniku pneumokokových onemocnění, které u pacientů s Covid-19 způsobují bakteriální infekci a závažným způsobem tak zkomplikují průběh onemocnění, k čemuž dochází asi u třetiny případů osob nakažených virem SARS-CoV-2.
Jakým způsobem pomáhá ohroženým skupinám vitamín D?
Vitamín D má významné modulační účinky na buňky imunitního systému, jeho účinek je ve většině buněk komplexní. V imunitních dějích se uplatňuje na mnoha úrovních, například při likvidaci patogenů, ale také schopností regulovat reakci přirozené imunity tak, aby nedošlo k poškození organismu vlastní přehnanou imunitní reakcí, která je příčinou různých alergií a autoimunitních chorob. Při nízké hladině vitamínu D se navíc častěji projevuje nachlazení a infekce dýchacích cest. Literatura a odborné články uvádějí, že nedostatkem vitaminu D trpí asi 60–75 % české populace, takže zajištění dostatečného příjmu tohoto vitamínu je užitečné nejen pro rizikové skupiny, ale i pro většinu zdravé populace. První cesta k získání vitamínu D je ze slunečního záření. Syntéza vitamínu D probíhá na základě pronikání paprsků UVB přes kůži. Proces jeho produkce nenastává ihned, ale až po 10–15 minutách slunění. Všeobecně se uvádí, že slunění alespoň 2krát týdně po dobu 20 minut by mělo člověku zajistit dostatek vitamínu D, tělo tak získá až 90 % z celkového doporučeného množství přirozenou cestou. Když není dost slunce, existuje druhá cesta – příjem vitamínu ze stravy. Doporučené dávky jsou do 10 000 IU/den, běžná dávka 400–2000 IU/den. Frekvence výskytu nežádoucích účinků při užívání vitamínu D je vzácná. Pobytem na slunci lze získat zhruba 400 IU/hodinu. Do stravy je přínosné zařadit třeba rybí olej (jedna polévková lžíce 1300 IU), lososa (250 IU/250 g), tuňáka z konzervy (200 IU/250 g) nebo sardinky z konzervy (250 IU/85 g). Třetím možným zdrojem vitamínu D jsou doplňky stravy z lékárny, k dispozici jsou kapky, tabletky, tobolky atd. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat osobám s rizikovými faktory pro deficit vitamínu D, mezi něž patří osteoporóza, obezita, tmavší pigment kůže, užívání rizikových léčiv (např. glukokortikoidy, antiretrovirotika), delší hospitalizace a institucionalizace, nízká expozice slunečnímu záření či malabsorpce (narušené vstřebávání živin z potravy). V těchto případech je vhodné zahájit suplementaci vitamínem D co nejdříve.
Vitamín C je klíčovou součástí prevence proti mnoha různým chorobám. Jak prospívá v případě Covidu-19?
Vitamín C chrání buňky hostitele před oxidativním stresem způsobeným infekcí. Různé studie ukázaly, že kyselina askorbová (vitamín C) velmi příznivě ovlivňuje vývoj a zrání T-lymfocytů, zejména NK buněk zapojených do imunitní odpovědi na virové látky. Přispívá také k inhibici produkce ROS (kyslíkových radikálů) a k remodulaci cytokinové sítě typické pro systémový zánětlivý syndrom. Z hlediska hodnocení efektu vitamínu C je třeba odlišit dva přístupy, a to jednak suplementaci běžnými doporučenými dávkami vitamínu C jako prevenci onemocnění a jednak podávání vysokých dávek vitamínu C intravenózní cestou jako podpůrnou léčbu u pacientů s již vzniklým onemocněním. Zvýšení suplementačních dávek může být prospěšné úlevou od symptomů a také zkrácením doby rekonvalescence. Jako základ suplementace je vhodné doporučit přednostně pestrou stravu bohatou na vitamín C (např. citrusové ovoce, syrová zelenina). Pro pokrytí zvýšené potřeby se pro děti starší 6 let a dospělé krátkodobě doporučuje 0,2–0,5 g vitamínu C denně. Při jeho nedostatku pak 0,5–1 g vitamínu C denně. Obecně se nedoporučuje v prevenci dlouhodobě překračovat dávku 2 g vitamínu C denně. Je nutné mít na paměti omezenou schopnost organismu vstřebat po perorálním podání dávky vitamínu větší než 1 g. Vyšší dávky mohou vést k osmotickým průjmům, gastrointestinálnímu dyskomfortu nebo mírně zvýšené diuréze. Podávání vysokých dávek vitamínu C (vyšší než 2 g/den) přináší i riziko vzniku oxalátových močových kamenů. Vitamín C a jeho souvislost s podpůrnou léčbou infekce novým koronavirem je nyní předmětem několika probíhajících klinických hodnocení u Covid-19 pozitivních pacientů, kterým jsou intravenózně podávány vysoké dávky 10–80g/den, na výsledky si zatím musíme počkat.
Jak to vypadá s vývojem vakcíny proti Covid-19?
V současnosti můžeme sledovat velmi intenzivní snahu o vývoj specifické vakcíny. Aktuálně na celém světě (USA, Jižní Korea, Kanada, Izrael, Čína, státy EU, …) pracuje více než 100 vědeckých týmů, které zkoumají 120 kandidátních vakcín. Většina studií bude končit II. fázi výzkumu v letech 2021–2023 a potom bude následovat III. fáze, kdy bude účinnost vakcíny testována na větších počtech zdravých dobrovolníků. Teprve poté, když se potvrdí účinnost a zejména bezpečnost vakcíny, může být schválena k podávání.
Některé zdroje zmiňují, že v rámci prevence i léčby Covid-19 mohou být přínosné i některé rostlinné přípravky...
Některé rostlinné přípravky, rozšířené hlavně v Číně, mohou pomoci snížit výskyt komplikací a zkrátit rekonvalescenci. Jsou dostupné buď samostatně či ve formě léčivých směsí. Jedná se například o Astragalus kořen (Kozinec blanitý), který roste jen v Číně a Mongolsku. Posiluje imunitu a má antivirové účinky. V USA je používán při útlumu imunity při onkologické terapii. Dalším je Radix glycyrrhizae (Lékořice kořen), který také posiluje imunitu, má protizánětlivé účinky a tlumí kašel. Užitečnou přírodní látkou je rovněž Myricetin. Jedná se o flavonoidní polyfenickou sloučeninu, která je přírodním inhibitorem virových enzymů s antioxidačními účinky. Je obsažen hlavně v ovoci, zelenině, ořechách, čaji nebo červeném víně. A je třeba zmínit i zinek a jeho imunomodulační účinky, při deficitu je zvýšená náchylnost k infekcím. Zinek lze snadno přijímat potravou, je obsažen třeba v hovězím, vepřovém a kuřecím mase, vejcích, mléku, sýrech či celozrnných pšeničných výrobcích. Denní potřeba je 2–10 mg/den.
Můžete na závěr připomenout, jaká preventivní opatření zavedla pro klienty poliklinika Program Health Plus?
Již od začátku epidemie v ČR osobní lékaři Programu Health Plus vyhledávali rizikové klienty prostřednictvím tzv. skórovacího systému na základě všech rizikových faktorů. Snažili jsme se, aby chronicky nemocní klienti měli optimálně kompenzováno onemocnění, pravidelně jsme kontrolovali jejich aktuální zdravotní stav a upravovali medikaci. Zároveň jsme usilovali o včasnou detekci případné dekompenzace chronických chorob. Vyhledávali jsme i klienty s rizikem nedostatku vitamínu D a doporučovali jim způsob jeho doplnění. V době vyhlášení protiepidemických opatření jsme klienty z rizikových skupin pravidelně kontaktovali, hlavním cílem byla prevence úzkosti a stresu a doporučování vhodných preventivní opatření. Snažili jsme se klienty motivovat k tomu, aby v co nejvyšší míře využívali možností bezkontaktní komunikace s lékaři například pomocí naší mobilní aplikace nebo online chatovací služby. V rámci společných prostorů polikliniky je vytvořen systém protiepidemických opatření, který zamezuje šíření infekce mezi klienty a personálem, například oddělené prostory, pravidelná desinfekce, bezpečné zvládnutí a používání ochranných pomůcek, testování atd. Probíhají rovněž pravidelné aktualizace preventivních doporučení a protiepidemických opatření podle aktuálních poznatků vědeckého výzkumu a nařízení orgánů státní správy.
Děkujeme za rozhovor.
Foto: Depositphotos.com